Tak nám začalo léto a s ním i ty obvyklé manévry. Pan Ředitel paří ve Varech s elitou národa a s jedním polohrubiánem z Hollywoodu (resp. Z „DownUnder“), zatímco my se tady bezútěšně paříme zavaleni nejen vedrem, ale též sprškami sprašů, či jak se ten ksindl, co lítá z kytek na louce vlastně jmenuje. Je to každý rok táž smutná píseň. Téma: ochrana lidských bytostí před zvířaty. Nějakých pět set, šest set let, století sem, století tam, tady ve vsi žijí lidé. S lidmi tu žila a žijí i zvířata. A řekl bych, že to furt nějak šlo. Jim všem dohromady. Po náhlém výskytu tzv. „svobody“ po listopadu 89 se najednou mezinárodně přišlo na to, že je tu utiskován pták. V okolí Doubice (Doubic) se vyskytuje hrubě ohrožený pták chřástal. Ne, že by úplně nebyl, ale je ho nějak méně, než by si ochránci ptáků přáli. Chřástal není nijak zvlášť pohledný tvor, taková divná malá hubená slepice. Vyznačuje se především a jedině tím, že dokáže dlouhé noční hodiny proskřehotat, lépe „prochřástat“ tak, že v jeho blízkosti neusne ani hluchý… V principu se není co divit, že ho v přírodě ubývá, když se takto hlasitě předvádí svému okolí, pravdaže včetně příslušných predátorů. To by v tom byl čert, aby si ho podle chřástotu třeba liška snadno nenašla. No, a právě, aby byl chráněn pře predátory a mohl řádně a v klidu zahnízdit – říkají ochránci – jsou zemědělci odměňování státem za to, že louky, kde se chřástal má vyskytovat, nesekají. Takto napsáno to vypadá dobře a logicky. Horší je to v realitě, neboť nesekaná louka je jednak zdrojem neustálého přísunu shora zmíněných pylů, které dusí lidské bytosti od kojenců po stařenky a starce, druhak je to nehezký pohled (neudržovaná a nesekaná louka je nepřekvapivě ošklivá a „zabordelená“, žádná „alpská idylka“) a třeťak – chřástal tu neposekanou louku nenávidí. Na rozdíl od názoru ochránců ptáků totiž chřástal v té nepokosené louce svého predátora nevidí. Proto se radši zdržuje v blízkosti obydlí, kde mají lidé své zahrady pokosené. A čím blíže k chalupě, tím větší „chřástot“ atd. Jak to dělali těch pět set, šest set let, že nám tu všem chřástal přežil a oni ti naši předchůdci ještě na všech loukách pěstovali a sklízeli a hospodařili a kutili a zemědělčili, to fakt netuším. Jsem zvědav, co se stane, až (hypoteticky) chřástal všechny lidi ze svého okolí „vychřástá“ a přežije? Založí pak chřástalí výbor na ochranu posledních tří lidí ve vsi? No, uvidíme…
