Letos výjimečně se zájemci o historii, architekturu a milovníci podstávek sešli až v neděli 6. července 2014, já nejprve tradičně zamířil do Šmilovského ulice. Je to zvláštní, ale milé, že na akci, která se letos v RBK konala už počtvrté (a podruhé se dvěma komentovanými prohlídkami během dne), dorazí tolik lidí. Inu, kdo umí, umí.
Nejprve Klára Mágrová vysvětlila změnu termínu z obvyklého přelomu května a června tím, že organizující Němci nechtěli kolidovat s eurovolbami, pak už se pustila (jako každoročně) do hutného a zajímavého výkladu. Na konci cesty a povídání čekal opět otevřený dům čp. 879/27, kde se změnilo zase jen málo (ach, ti památkáři, ach, ta dobrá vůle). Překvapení představila Ester Sadivová – z Roztok u Prahy doputovala kopie části mechanického betlému, kterou bylo možno zblízka a podrobně prozkoumat.
Pro porovnání – rok 2012, rok 2013.
My hoši, co neumíme německy, nemůžeme přijmout pozvání na druhou stranu hranice, kde je toho prý k vidění mnohem víc a v mnohem lepším stavu. Tak jsem alespoň zaskočil na chvilku do Lipové, do rekonstruovaného č.p. 424. Na stole ležel plánek s vyznačenými soukromými domy, které jejich majitelé dnes zpřístupnili veřejnosti, ale já sotva stačil obejít všechny zdejší expozice, výstavky a patra (klidně sem vyražte kdykoli, stojí to za podívání). A na doprovodný program v blízkosti domu jsem už taky čas neměl, takže jen pár fotek vystavených veteránů naproti stanu s hudebníky, lavičkami a občerstvením.
A ještě ten betlém v pohybu
