Zaměříme-li se více na významné osobnosti, které se „dotkly“ našeho kraje, nesmíme opomenout předního českého psychiatra Prof. MUDr. Vladimíra Vondráčka, Drsc. (1895 – 1978). Je pokládán za jednoho ze zakladatelů české lékařské psychologie, psychofarmakologie, dietetiky a psychiatrické sexuologie, jak se dočteme v každé encyklopedii. Významně se zasloužil o popularizaci psychiatrie. Osobně zastával trend aktuální v současnosti, aby se lidé s duševními chorobami zařazovali v mezích možností do běžného života. Napsal více než 225 studií a publikací. Velmi populární jsou zejména třísvazkové Paměti. Svižně a vtipně psané dílo nás zavádí do nejrůznějších prostředí, kde se autor sám ve svém životě ocitl. Když si vezmeme do ruky první knihu Lékař vzpomíná (1895 – 1920), od strany 364 do strany 374 se budeme pohybovat mezi Rumburkem a Varnsdorfem, kde trávil MUDr. Vondráček vojenskou službu jako domobranecký lékař 7. pluku. Sám se podivoval, že nebyl povolán jako zdravotník již za Velké války, avšak ani poválečná doba nebyla ve výběžku snadná.
Uvyklý na Prahu, pozastavoval se nad místním klimatem, protože v den jeho příjezdu (15. května) sněžilo a stromy byly zcela holé. Knihu psal autor s odstupem, těžko říci, zda by bezprostředně vnímal jako důležitá všechna témata, kterých se dotknul. Do líčení pobytu ve výběžku zasadil i aktuální události vzpomínku na pád letadla s dr. Milanem Rastislavem Štefánikem (4. 5. 1919 – připusťme, že časově je to mírně v rozporu s datem příjezdu). Zmínil také rumburskou vzpouru a tehdejší tradovaný výklad, kdy největším proviněním mužstva údajně byly spořádané konzervy, které měly sloužit jako železná zásoba. Díky Vondráčkovi se dozvídáme některá fakta o 7. střeleckém pluku a personálním obsazení. Své postavení v jednotce si vylepšil naordinováním zábalů na zhojení ekzémů poddůstojníkům.
Do nedalekého Varnsdorfu se tehdy často jezdili přes Německo – A na koni. Ve Varnsdorfu prý panovala roku 1919 dosti neklidná atmosféra. Dokonce na nádraží stála v pohotovosti vytopená lokomotiva, která v případě útoku německých vojsk byla schopna přepravit české civilní obyvatelstvo do vnitrozemí. Situaci sledovala bedlivě rozvědka, která svými hlášeními že se Němci stahují ke hranicím, zapříčinila nejeden falešný poplach.
Na příspěvku MUDr. Vondráčka jsou nejzajímavější pasáže týkající se velkého propagátora přírodní medicíny – známého varnsdorfského textilního továrníka Morize Schnitzera (1861 – 1939). S ním se náhodou seznámil, když měl vyjednat pro mužstvo možnost plavání na koupališti, které Schnitzer vlastnil. Mnozí Schnitzera nekriticky vzývali, protože svým novým přístupem vyléčil nejen sebe, ale pohled mnohého lékaře zastávajícího tradiční medicínu byl trošku odlišný. Jen nemnoho studovaných lékařů se přiklonilo zcela k přírodní léčbě. Jedním z nich byl však např. MUDr. Georg Glettler (1868 – 1958), který zaštítil vznik rumburského sanatoria Frankenstein, avšak dva roky po jeho slavnostním otevření přesídlil nečekaně do Jabloneckých Pasek a zapřičinil krach místního ústavu.
Roku 1911 v rámci pracovní cesty zavítal do Schnitzerovy poradny (dnes Jiřího z Poděbrad 1413) služebně úředník dělnické úrazové pojišťovny Franz Kafka (hlubokomyslný velikán perem mistrně vládnoucí), který obdržel i radu ohledně svého zdraví a objednal si rovněž časopis Reformblatt für Gesundheitspflege (Reformní časopis pro péči o zdraví), vydávaný ve Varnsdorfu od roku 1897. (Schnitzer se mohl pochlubit rovněž korespondencí s Lvem Nikolajevičem Tolstým). Zůstává otázkou, zda rady, které onehdy Kafka obdržel, zlepšily jeho zdravotní stav. Protože byl bývalý pan továrník zarytý vegetarián a člen světového výboru vegetariánů, všem klientům doporučoval totéž; plus velkou porci čerstvého vzduchu, spánek při otevřeném okně a rady podobné heslům k propagačních brožurek Červeného kříže, které byly vydány v rámci osvěty. Proto nejíst maso, nepít, nekouřit, nesolit, fyzicky tělo potýrat, věřit v zázračné účinky vody a slunečního svitu – pozitivní výsledek se jistě dostaví (pokud doržíte i poslední bod – nenechat se rozhodně očkovat!). Časopis Reformblatt býval k nalezení v pražských vegetariánských restauracích a mnoha domácnostech členů spolků pro přírodní léčbu či sólo-přívrženců. I Varnsdorf míval svou ryze vegetariánskou restauraci, první toho druhu v Čechách. Stávala na rohu dnešních ulic Východní a Klostermannovy a patřila Davidu Zimmerovi. Je doloženo, že se stala cílem i samotného Franze Kafky, jelikož odtud poslal pohlednici své sestře.
Schnitzer byl radikálním odpůrcem očkování proti neštovicím. MUDr. Vondráček zmiňuje ve svých Pamětech nejen nezvykle těžký průběh u pacientů v našem kraji, kdy se obličej pokrytý hnisavými boláky nepodobal lidskému, ale také dokládá četná úmrtí. Navíc na závěr přisazuje, že se mezi lidmi proslechlo o Schnitzerovi, že své děti očkovat dal.
Co se jinde o bývalém továrníku Schnitzerovi nedčteme, jsou zajímavé informace o jeho neobvyklém zevnějšku. Nosil stále rozhalenku a v sandálích chodil naboso, což vzhledem k jeho společenskému stavu bylo více než mimo běžná pravidla etikety. Informace o Schnitzerovi získal MUDr. Vondráček rovněž od svého „kolegy“ MUDr. K. L. Schnitzera, synovce pana továrníka, který byl mylně považován za jeho syna a shoda jmen mu působila obtíže při studiu na pražské německé univerzitě.
