Páteční den si opět říká o publikování nové recenze! K prvnímu prázdninovému víkendu jsem vybrala Nedvědy a jejich album Pasáček hvězd z roku 1996. Dnes tedy alespoň v krátkosti představím, o co vlastně jde.
Obal cédéčka posetý hvězdami na první pohled signalizuje teplou letní noc, kytaru, opékání buřtů a prostou volnost. Tento dojem nemá daleko od skutečnosti.
Sedmnáct výhradně kytarou doprovázených kousků nás na necelou hodinu dostane do naprostého klidu. Díky textům se dostaneme do přírodního prostředí a mnohokrát si poslechneme text o lásce. Ač jsou texty propracované, nenutí nás k hlubokomyslnému zamyšlení. Nedvědi zde nekritizují, zpívají hlavně o všedních věcech, optimistických a člověku příjemných.
https://youtu.be/1fBtdMsKn7U
Do klidnosti, ve které se nese celá deska, občas lehce vstoupí hra s dynamikou harmonických dvojhlasů. A že to bratrům Nedvědům k sobě hlasově opravdu ladí.
Notoricky známých písní najdeme také dost, a není se ani čemu divit. Nedvědi patří nesporně k základnímu repertoáru táborákových písniček. Atmosféra ohýnku v letním večeru hřeje z každé písně.
Ideální rovnováhu v mém případě rozrušila jen dvanáctá stopa Barvy, kde se najednou ocitám v nějakém zmatku, který si skoro přímo odporuje s tím vším, co jsem již slyšela a napsala.
Nedvědi si se svou muzikou jistě získají ještě dnes mnoho příznivců – kdo občas nepotřebuje takový zhudebněný klid? A díky Nedvědům máme taky co zpívat u táboráku!
