Ani dnes vás neochudím o recenzi na hudební album. Tentokrát to bude místní kapela WWS – Wrata Wot Stodoli a jejich CD Epic Fail. Co vím o WWS? Jsou oblíbení na Rumburské sekané, jeden ze členů je pan učitel Richter z gymplu v Rumburku a hrají žánr, co mi vůbec nic neříká.
Taky jsem se doslechla, že tento týden slaví deváté výročí od vzniku. Tak tedy gratuluji, anžto devět let s kapelou je fajn číslo.
Dále potom pátrám po Facebooku a Bandzone, kde se dovídám, že kapela vystupuje i mimo výběžek. Mohli jsme je zaslechnout také v soutěži Česko Slovensko má talent.
O tom, jak se tam vlastně dostali, napsali zajímavé vyprávění do poznámek na Facebook (tady–>).
Ale teď už k samotnému CD, kvůli kterému tu jsme. Epic fail vzniklo, jak se dočítám na obale, v roce 2013 na Fabrice v Doubici.
Textově nenabízí nic hlubokomyslného. Často se nějaké věty i vícekrát opakují, papírem se v obalu CD tedy neplýtvá.
Melodie, to už je jiná. Kapele to šlape. Mají super bicí a kytary, na kterých je postavená celá údernost repertoáru.
Právě díky tomu mívají pod podiem pogující a do rytmu tančící lidi.
Co dělá WWS bílou vránou ve světě jejich hudebního stylu, je libozvučný fagot.
Sami se hlásí k Hergot Fagot-Rock and roll-pop punku. Takový nástroj se postará se nejen o jedinečnost, ale také chytlavost písní. V některých skladbách ostatních kapel je pro mě vždy více vůdčí zpěv,
jehož melodii si snadno zapamatuji. V tomhle případě se mi do paměti vryjí spíše ,,vyhrávky“ fagotu. Za mě jedno velké plus.
Ačkoliv jsem celou dobu čekala nějakou melodickou pecku, která vše náhle oživí, musím podotknout,
že i přes většinu až depresivně laděných textů, kapela nahrála hudbu, ze které si vlastně dojem deprese člověk vůbec neodnese. Zpívat vesele ponurý text, to je ta zbraň.
