Druhé pokračování kuchařské soutěže MasterChef proběhlo v klubu Exit77 ve středu 21. 5. a znovu nutno podotknout, že jsem se dobře najedl. Soutěžily tři týmy a v nelehkých podmínkách se utkaly v boji s nelehkými jídly velmi svědomitě.foto: Jakub Trmal Při vstupu do klubu bylo povinné zaplatit menší vstupné, ale za tak výborné jídlo to stálo. Na začátku soutěže bylo pět týmů, jež se utkalo v rozstřelu, který spočíval v klání o nejdelší sloupnutou slupku z jablka. V této disciplíně bylo odbornou porotou posouzeno a vybráno, že do samotné kuchařské části postupují družstva Ještě žijem, Milénium Free a Gympláci.
Každý z týmů dostal svou plotýnku a hurá vařit. Soutěžící si mohli vybrat z mnoha jídel, nakonec byl připraven kohout na víně s opečenými bagetkami, který byl z časových důvodů nahrazen kuřecím masem, kuřecí játra po francouzsku s bramborem a ratatouille. Jako dezert se ujal flambovaný banán, ten zaujal už při samotné přípravě. Jak z něčeho šlehají plameny, je to obvykle zajímavé.
Za nějakých třicet minut bylo uvařeno a porota opět zasedla, aby zhodnotila, který z týmů si odnese poukázku za sedm set padesát korun do místní irské restaurace, ikdyž spojení ,,místní irské“ zní trochu zvláštně. Každopádně vyhrál tým Ještě žijem se svým pokrmem ratatouille, který zaujal všechny porotce. Vítězný tým obhájil své prvenství z prvního ročníku soutěže, takže je vidět, že ve Varnsdsorfu se vyskytují opravdu nadaní kuchaři.
Právě porotci měli v době, kdy neposuzovali kvalitu pokrmů, na starost ukázky různých tradičních kuchyní. Nejdříve kuchař Jeremy, který připravoval zvláštní plněné placky Takos známé z mexické kuchyně. Jak on sám zdůrazňoval, do těchto Tacos si může dát člověk cokoliv a chutná to dobře. Další byla kuchařka Zdena, ta se zaobírala tvorbou plněných šátečků s názvem Empandy. Speciální směs a výrobní postup nabyl velké oblíbenosti a u trouby s plechem těchto šátečků byla k vidění stálá fronta. Své zastoupení měla kuchyně raw, což je takzvaná syrová, tudíž nevařená, strava. Speciální rolády z cukety plněné výborným špenátem, to byl hlavní tahák kuchaře Aleše, který se masa bojí jako čert kříže.
Rychlost přípravy všech jídel pozastavil fakt, že na takový odběr elektriky nejspíše nejsou tamní rozvody stavěné, takže výpadky elektriky byly častým problémem. Každopádně jsem tentokráte bez bázně a hany ochutnal všechna jídla a i já, který nic neznámého obvykle nevezme do pusy, musím říci, že také nečeské kuchyně mají něco do sebe. A znovu chválím organizaci celé akce, jelikož opět vše probíhalo bez větších komplikací. Hrála příjemná hudba, všichni věděli, co mají dělat a žízeň člověka také netrápila.
Kdo nestihl, může se alespoň kulinářsky pokochat fotografiemi, které pořídil Jakub Trmal:
