Ve středu 30. dubna 2014 se ve Varnsdorfu na svou letošní pouť vydala Rampušačka, aby mohla být následně zvesela na náměstí upálena. Než k tomu ale došlo, proběhl takřka celodenní program. Už delší dobu u náměstí stojí pouťové atrakce, tento den k nim přibyla řada nejrůznějších stánků. Od 19:00 program před budovou MCKV (krycí název knihovny a DDM), od 20:00 na náměstí začal řádit Surovej Stefan. Od MCKV vyrazil ve 21:15 lampionový průvod, vezoucí výše zmíněnou, aby mohla tato shořet na připravené vartě. Vzápětí ohňostroj, potlesk a někdo zůstává, někdo odchází.
Aby to nebylo tak jednoduché, ještě jednou s nějakými detaily. První bod programu před knihovnou – improvizované divadlo z náhodných věcí. Promluva z pódia „děti, budeme táámhle na trávě v parku“. Eh? Dokud herci pokřikují jen tak, jde to, v okamžiku, kdy berou do ruky mikrofon, přestane jim být rozumět. Celé okolí ohrazeno zátarasy, zákazy vjezdu, kolem se hemží městská policie a do toho VROOOOm, zavřenou ulicí prosviští stříbřitě lesklé auto. Jen tak, bez povšimnutí. A to prý sem z Poštovní dokonce zahýbala černá oktávka tak vehementně, že zátaras povalila… Divadélko končí, dav se tak nějak rozpouští a mě se přijdou známí ptát, co teď. No, nevím… Asi jsem nedával pozor, protože jsem neslyšel nic o tom, že začala soutěžní část. Rodiče s dětmi to ale vědí a vrhají se k jednotlivým stanovištím. Obejdu je a protože do průvodu zbývá hodina, jdu se raději navečeřet, než abych čekal na vyhodnocení nejlepší masky.
Ta se vyhodnocuje (potmě) v okamžiku, kdy se od večeře vracím zpět na průvod. Všichni vědí, co mají dělat, takže se řadí za traktůrek a špalírem na náměstí. Popoběhnu, abych si u brdelní kolem vatry našel vhodnou pozici a za sebou slyším rýpavou poznámku „Nehodil by se teď nějaký moderátor, aby taky lidi věděli, co se vlastně děje?“ Rampušačka se ocitá na vrcholu hranice, během několika sekund plameny šlehají metry vysoko a dav před žárem ustupuje a ustupuje, aby vzápětí zaklonil hlavy. Ohňostroj je pompézní a tak dlouhý, že mi nevyjde na jednu nahrávku (takže ho mám na dva kusy). Odkudsi zaslechnu „Aspoň že ten ohňostroj je rok od roku lepší.“
A ještě projít stánky. Několikero perníků, trdelníků, klobás, pivo a nudle. Sakra, kde je medovina? No nic, ještě se zajdu podívat k pódiu na surovce a pak už domů.
Pro porovnání – rok 2012 a rok 2013. A fotky z VDF i dalších míst taky na Deníku.
