Již v roce 2017 vydal Národní památkový ústav (ÚOP v Ústí nad Labem) nenápadnou publikaci Zapomenutá poutní místa Českého středohoří v Ústeckém kraji.
Většina prodejců hlásí rozebraný náklad, ale když ještě ve VDF fungovala pobočka Papírové lodi, dokázala zázraky. Byť to nebylo hned a docela jsem si počkal. Ovšem spokojen jsem byl, a velmi:
Publikace představuje na základě studia dostupných archivních pramenů 15 dnes většinou zapomenutých lokálních poutních míst oblasti Českého středohoří na území dnešního Ústeckého kraje (převážně z období 17. – počátku 19. století).
V porovnání se sousední podkrušnohorskou pánví, v níž leží nejvýznamnější mariánská poutní místa litoměřické diecéze zde převažují světecká, resp. christologická či trojiční patrocinia (např. areál kaple sv. Blažeje v Lužicích, sv. Jakuba v Lahovicích, kostel sv. Barbory v Dubicích, kaple sv. Jana Křtitele pod Plešivcem u Kamýku, kaple sv.Víta v Sinutci, kaple sv. Jana Nepomuckého ve Vlastislavi, kalvárie nad Ostrým). Mariánskými poutními místy byl kostel sv. Jiljí v Bečově s gotickou mariánskou sochou, kostel Narození Panny Marie v Trmicích, mariánské kaple v Kostomlatech pod Milešovkou, v Teplé a poblíž Mírkova (zčásti zahloubená do skály). V západní části Českého středohoří je výrazné zastoupení poutních míst vzniklých při studánkách, jejichž vodě byly většinou připisovány léčivé účinky. Za architektonicky i krajinotvorně nejhodnotnější lze označit kalvárii nad Ostrým a areál poutního kostela Nejsvětější Trojice na Gottesbergu u Verneřic. Některé z těchto míst postihla ve 2. polovině 20. století likvidace (Gottesberg, Mírkov) či devastace; přes současné oživení však stále dvěma z nich hrozí nebezpečí zániku (Lahovice, Lužice).
Obsah:
Úvod
Přehled poutních lokalit
- Bečov
- Dubice
- Horní Habartice
- Kamýk
- Kostomlaty pod Milešovkou
- Lahovice
- Lužice
- Mírkov
- Mukov
- Ostré
- Sinutec
- Teplá
- Trmice
- Verneřice
- Vlastislav
Závěr
Výběrový seznam literatury
Jsem tou knihou nadšený, hned z několika důvodů. O mnohých místech se hodně špatně shání informace. Jasně, na netu je údajně všechno… ale zkuste hledat? Občas nic, někdy zjevné blbosti, nebo vzájemně si odporující údaje. Na řadě z těch míst jsem byl a leccos z v knize psaného neměl tuchy. A zároveň je to taky návod, co jsem ještě přehlédl.
Jediné, co mne u takových knih mrzí, že se takřka vždy jedná o sólokapry. Záchvěv z jednoho regionu, jedné kulturní oblasti. Že není k dispozici něco srovnatelného z dalších míst, která by si to také zasloužila. Ale buďme rádi za to, co máme.
