Původně jsem myslel na krátkou zprávičku u sebe na FB, jenže se mi v hlavě líhlo víc a víc písmenek…
Nesnáším on-line svět, nechci se mu podřídit a mnozí si všimli. Daleko víc lidí ale nevnímá a předpokládá, že se budu chovat dle jejich přání a očekávání, že budu kdykoli k dispozici. Ne. Nechci a nebudu.
Kdo má moje číslo, dovolá se na telefon zcela vpravo. Snad z toho pohledu i lama pochopí, že na něm jaksi nemůžu mít WhatsApp a že posílání různých složitých smajlíků a SMSek se zcela míjí účinkem. Mně totiž bohatě stačí jedna věta, ať už mluvená, či psaná. Má to ovšem háček. Jsem-li na akci (jedno, zda jde o divadlo, sport, vernisáž či koncert), zůstává tahle tlačítková cihlička v klidu doma na stole. Tím, že sebou telefon nenosím, nemusím mít stres, jestli jsem ho vypnul a nebudu rušit jako máčo přímo uprostřed dění. Když jsem na cestách, má to taky háček. Telefon mám na zádech v batohu. Pokud i čistě náhodou zaslechnu, že zvoní, nestojí mi za to batoh ze zad sundávat. Protože v 99 případech ze sta mi volají banka-finanční služby-fotovoltaika-mobilní operátor-jakákoli jiná „výhodná“ nabídka. A o ty já opravdu, ale opravdu nestojím. Tudíž když už někdy telefon vezmu do ruky, vlastně nepřijaté hovory nekontroluji a jen je „vypnu“ do zapomnění. Pokud má někdo pocit, že asi o kontakt nestojím, neprohádá. Je to tak. Nevím, proč bych si měl k sobě někoho pouštět, kdykoli a kdekoli. To jediné specifické zvonění, na které jsem čekával, se už nikdy nevrátí, takže co už. Bohužel mne ale asi čekají neradostné časy, prý se má uspíšit vypnutí sítě 2G, po němž všechny tyhle vykopáky přestanou fungovat.
Telefon uprostřed je z nouze ctnost. Nic chytrého jsem dlouho nepotřeboval. Jenže čím víc jsem chodil a coural, tím častěji se stávalo, že jsem někde hodil kufr. A proto jsem dostal svého prvního chytráka s off-line mapy.cz. Bohužel jsem ho docela rychle zlomil v kapse při procházení top tras. Vyfasoval jsem druhý, k mapám přibyla Záchranka. Že už prý nejsem nejmladší a co kdyby náhodou něco. Do jeho displeje ťuknul foťák. Zatímco mnohým telefon funguje i se složitou pavučinou na skle, mně stačila jedna prasklina a kaput. Dostal jsem tedy tenhle třetí, v protiatomovém krytu. A dokonce s náhradní SIMkou a špetcem dat. Ale zestárnul daleko rychleji než tlačítkáč. Tak starý Android, že dnes už na něm nefunguje žádná aplikace (krom té Záchranky a kupodivu Messengeru) – mapy.cz nestáhnou aktualizaci a Stopaře nelze synchronizovat. Tak malá paměť, že co 5 minut vybíhá hlášení, že je třeba mazat a uvolnit místo (jenže ono není co a kde). Takže totální nouzovka, sem tam Idos na webu, když je nejhůř. Občas Vets, když bloumám příliš dlouho po nějakém hřbitově. Jo, naučil jsem se používat integrovaný foťák – má totiž tu výhodu, že na rozdíl od zrcadlovky do EXIFu uloží GPS. Ono si třeba po půl roce pamatovat, kde konkrétně jste vyfotili ten který křížek, úplně nejde, tak se to hodí. Ovšem aby toho nebylo málo, nefunguje datový port. Fotky musím stahovat přes Google drive. Co se týče té SIMky, její číslo vědí všehovšudy 3 osoby.
Vlevo nahoře se krčí poslední přírůstek. S ním mne je možno občas vidět jak na akcích, tak na cestách. Možná tak někdo nabyl falešného dojmu… Má pro mne jednu nezanedbatelnou výhodu – není v něm SIMka. Do důsledku tak platí, co řečeno výše. Nikdo se mi nedovolá, nikdo mi nenapíše na WhatsApp. A i když mne třeba bombarduje v Messengeru, pak zbytečně, pokud není někde v okolí free wifi. Vytahuju ho z kapsy a) kvůli času (dávno, pradávno jsem ztratil hodinky), b) jako záznamník (fotky viz telefon č. 2), c) pro nahlédnutí do google kalendáře, který funguje i off-line, a samozřejmě d) kvůli mapy.cz. No a sem tam chytnu v nějakém vlaku zmíněnou free wifi, i když to nebývá žádná sláva. Ovšem baterka vydrží sotva dva dny a fungovat je schopný jen v teple, jak jde teplota k nule, odmítá reagovat na jakékoli poklepání.
No a proč tyhle všechny bláboly? Prostě to nezkoušejte, nechte mě být. Mail stačí, ten si občas i přečtu.
