Ve středu 11. prosince 2024 se na sále Kulturního domu Střelnice v Rumburku uskutečnila derniéra představení Kytice divadelního spolku Hraničář.
Někdy slovní zásoba nestačí, i přes fakt, jak je čeština bohatý jazyk. V souvislosti s členy Hraničáře se mi s ohledem na jejich výkony nechce užívat pojem amatéři či ochotníci. Takže dejme tomu neprofesionální divadelníci. Tací nemohou na repertoáru držet hry věčně, ať už je to leckdy velká škoda. Kytice měla premiéru 20. května 2022 a já se za tu dobu nedokázal ani jednou do jejího standardního uvádění napasovat. Tak alespoň tu poslední. Což ovšem byla výjimečná a slavnostní chvilka – i přes výše řečená totiž Hraničář dosud oficiálně žádnou hru ze svého repertoáru nevyřadil, takže tahle derniéra byla vlastně premiérová…
Několik židlí, pásy látky, jednoduché a jednotné kostýmy a miska „krve“ v rukou Osudu/Smrti. Jak málo někdy stačí. S povděkem kvituji, že výběr ze sbírky nezohledňuje jen ty nejprofláknutější texty, ale odvíjejí se před námi i ty, které člověk není schopen odříkávat zpaměti spolu s herci. Další plusové body pak za samotnou práci s textem – nejsou odříkávány celé, sem tam něco chybí. Ale s citem, za mne daleko lépe než třeba v proslavené filmové Brabcově Kytici, které je sice vizuálně dokonalá, ale po textové stránce mi silně nesedla. Tady zaznělo vše důležité, smysl sdělení nebyl potlačen do nesrozumitelna… Nemám porovnání s předchozím hraním, prý tu nějaké odchylky byly – já je neposoudím.
A na konci prazvláštní příslib. V létě příštího roku bychom se měli dočkat průniku Máje s Draculou. To jsem na to tedy zvědav!
