Když se koná ve Varnsdorfu regionální knižní minitrh, připomíná nám to, že Vánoce jsou blízko.
Tradiční listopadová událost v Městském centru kultury a vzdělávání již po dvaadvacáté lákala návštěvníky možností pořídit si pro sebe nebo své blízké vánoční dáreček od celkem sedmašedesáti místních nebo okolních tvůrců a prodejců a to buď v podobě rukodělného výrobku, nebo knihy. V neposlední řadě bylo možné i něco dobrého ochutnat. Hlavní roli ovšem hrály, jak už název události napovídá, právě knihy. Kromě konání prodejních trhů, na které si tento rok udělalo čas na čtyři sta padesát návštěvníků, je totiž cílem akce zejména představit literární novinky spjaté s městem a regionem.
Uvedením celkem devětadvaceti nových knížek provázel varnsdorfský spisovatel Milan Hrabal, a pokud byli přítomni, také samotní autoři či jejich zástupci. Dvanáct prací je úzce spojeno přímo s Varnsdorfem. Patří sem i kalendáře, což může působit po boku knih možná netypicky, ale i ty zde mají své místo. Čtveřici kalendářů spojují kromě účelu, kterému primárně slouží, obrázky Varnsdorfu. Milan Hrabal uvedl dva z nich. První, vydaný Romanem Horáčkem, obsahuje dobové fotografie a je nazvaný příznačně, „Historie Varnsdorfu.“ Tématem druhého, nástěnného kalendáře, je Varnsdorf za západu slunce. Záběry jsou dílem Jiřího Svobody, který kalendář také vydal. Zbývající kalendáře představil místostarosta města Jiří Sucharda. Stolní, vydaný městem Varnsdorf, zůstává věrný tradici posledních let a zobrazuje minulost, tentokrát vývoj varnsdorfského školství. Ten nástěnný přichází s oblíbeným motivem – dalšími novými pohledy na Varnsdorf z ptačí perspektivy.
Další práci, tentokrát knihu, představil opět Jiří Sucharda. Jedná se o čtvrtý díl úspěšné ediční řady pod názvem „Tatíčku, vrať se nám!“ autorské dvojice Jiřího Bureše a Marty Pavlíkové, která mapuje pomníky první světové války. Nově vydaný díl se věnuje pomníkům na Děčínsku a Ústecku a zmiňuje například tři pomníky Velké války ve Varnsdorfu.
Tím ovšem letos historická témata vyčerpaná nebyla, naopak. Josef Zbihlej a Filip Mágr ze spolku Klub přátel muzea Varnsdorf prezentovali nové vydání vlastivědného sborníku Mandava, tedy „Mandava 2024.“ Ani v nejnovějším ročníku nechybí, jak je to v případě tohoto téměř třicet let vydávaného čtiva dobrou tradicí, (nejen, ale zejména) původní příspěvky na téma minulosti Varnsdorfu a blízkého okolí. Autorem hned tří textů je neúnavný Ivo Vondrovský. Ten se zde věnuje například regulaci Mandavy. Dalším příspěvkem je např. biografie duchovního a botanika Wenzela Karla od Emila Tumy.
Dějiny jsou motivem i následující brožury, a to pod názvem „Malá škola s velkým srdcem“, což je almanach k 185. výročí založení školy v Bratislavské ulici ve Varnsdorfu. Toto dílko, mapující historii školy v kontextu vývoje města i obecných dějin či se věnující osudům žáků nebo zaměstnanců, představil bývalý ředitel Petr Šmíd, který je zároveň spoluautorem. Dalšími jsou například místní historik Josef Rybánský či rovněž někdejší ředitelka Jaroslava Beniačová.
Milan Hrabal se následně zhostil představení dalších knížek, které měly vazbu na Varnsdorf, jejichž autoři se z různých důvodů nemohli dostavit osobně. Z tohoto bloku byla nejvíce očekávána další ze série „laskavých detektivek“ s hlavní hrdinkou Josefinou Divíškovou od rodačky spisovatelky Marie Reifové, tentokrát s názvem „Jak se vaří netopýři“.
Další prací, jejíž autor má v rodném listu místo narození Varnsdorf, je „Dialog o vesmíru: fyzika, ekonomie: největší dilema vědy: populárně, jednoduše a názorně“ od Tomáše Košumberského, což je ekonom, publicista a také prezident české stomatologické akademie. Populárně-naučné dílo skýtá hypotetickou disputaci dvou geniů své doby – fyzika Einsteina a matematika Pacioliho. Každý z nich hájí jednu z pozic vidění světa (relativistickou a realistickou), což odkazuje na dilema v názvu knihy. Na pozadí této disputace je představena hlavní myšlenka knihy – privilegované vztažné soustava – dle autora by se při její aplikaci napříč vědními obory daly např. vyřešit fyzikální paradoxy nebo problém, naznačený v názvu.
„Muž na bílém koni“ – to je název další knihy z pera varnsdorfské rodačky Evity Naušové, mj. úspěšné scénáristky. Její druhé knižní dílo představuje román o ženě, která se zamiluje do muže, žijícího na vzdáleném ostrově. Příběh je ve skutečnosti autorčinou autobiografií, která je v reálném životě samoživitelkou, jež přišla o muže a s ním spojenou stabilitu, což se projevilo i na jejím zdraví a práci. Jak se hrdinka a potažmo autorka dovedla s osudem vyrovnat, vypráví na stránkách této knihy.
Varnsdorfskou rodačkou je rovněž Kristina Kaiserová, známá historička a docentka filozofické fakulty univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, věnující například českoněmeckým vztahům či duchovním dějinám. Její podrobná studie nazvaná „Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944 – 1945,“ se věnuje jevům, specifickým právě pro uvedenou oblast a časové období. K těm patřilo např. přemisťování zbrojních závodů a s tím spojený vznik koncentračních táborů pro pracovní síly a nálety spojeneckých letadel na tyto závody, což si žádalo mimo jiné značné civilní oběti nebo např. potýkání se s uprchlíky před frontou z východu – tzv. „národními hosty“ až po „pochody smrti.“
Dalším, specifickým literárním kouskem z Varnsdorfu, je kuchařka. Myšlenka, že jídlo spojuje napříč národy a kulturami a obzvlášť, jí-li se společně, je jádrem sbírky 29 receptů od rodičů dětí šesti různých národností, docházejících do mateřské školy Slovíčko (na Poštovní ulici), kterou vydal kolektiv tamějších učitelek. Její nevýhodou je, že bude k dispozici veřejnosti pouze k zapůjčení v městské knihovně.
Severočeský klub spisovatelů vydal publikaci „Vánoční trolejbus“), ten dorazil na čas podle jízdního řádu i sem, jedná se totiž o sborník básní, kde autorem několika z nich je varnsdorfský Milan Hrabal.
Poslední knihu spojuje s Varnsdorfem osobnost Josefa Poláčka. Sbírku aforismů „Rošťárny a nevoněnky“ Ladislava Mušky provází Poláčkovy typické, na duši hladící obrázky.
Následovaly novinky z regionu. Valná část se opět věnuje jeho dějinám, objevila se ale i dětská nebo básnická tvorba či romány. Spektrum doplnily také například i notové záznamy nebo brožura výrobního družstva.
Publikace „A přece se plete“ od Jana Němce a Rostislava Křivánka, ze které přečetla úryvek ředitelka firmy Markéta Lachmannová, představuje historii Schindlerovy pletárny v Krásné Lípě, která v roce 2024 slaví 170 let od založení. Kniha je psána netradiční formou jako vyprávění samotného zakladatele firmy Stefana Schindlera v první osobě.
Starosta města Jiříkov Jindřich Jurajda, který se netají svým pozitivním vztahem k dějinám, představil dvě publikace právě o historii Jiříkova, a to pod názvy „Jiříkov 110 let městem“ a „Údolím Jiříkovského potoka“. Autorem knih je Josef Pokorák, přičemž Jindřich Jurajda se na jedné z nich také podílel.
Práci o historii rozhledny Vlčí Hora k příležitosti 135. výročí její existence s názvem „Vlčí Hora – Wolfsberg“ s českoněmeckými texty představil autor a tamější badatel Václav Hieke. Knihu vydal Klub českých turistů.
„Poustevnické vandrování“ od Miloše Vlka pojednává o životě dětí a zejména jejich organizované turistice na přelomu 50. a 60. let 20. století ve šluknovském výběžku. Knížku představila a úryvek přečetla účastnice těchto dětských pochodů, paní Jaroslava Slabá.
„Mozaika ze střepů“ – to je název básnické sbírky, která není omezená ani tématy, ani formou, od básníka a hudebníka Lukáše Hrabala. Kromě recitace výběru básní z uvedené sbírky představil autor formou reprodukce z CD i jednu z písní svého hudebního alba, jak sám uvedl „populární hudby pro náročné“, s názvem „Trochu blíž.“
Tvorbu pro děti zastoupila Jitka Čapková, která uvedla dvě svoje prvotiny pod názvy „František a Tonda“ a „Alice má rybu“. Velké leporelo „František a Tonda“ obsahuje na několika řádcích jednoduchý příběh o lesních zvířátkách a zaujme především výraznou výtvarnou formou – vzhledem k velikosti formátu se skládá ze dvou částí a jeho základem je dobarvovaný linoryt. Druhá publikace „Alice má rybu“ je příběhem pro větší děti, které upoutá jak hrou různých typů a velikostí písma, tak opět originálním výtvarným ztvárněním.
Další autorkou, která představila hned dvě díla, je Michaela Boho, a to s názvy „Nezbedný Ňuf“ a „Jednou nohou v řiti“. Spisovatelka, která při psaní textů vycházela z vlastního života či profesních zkušeností představila příběh pejska Ňufa, který je jiný než ostatní, stejně jako byl chlapec, se kterým pracovala v rámci své profese. Knížka tedy může sloužit i k terapeutickým účelům. “Jednou nohou v řiti“ je autobiografie o životě na Ukrajině, kde se autorka i vdala a později také rozvedla. O tom všem a s tím spojeným prožíváním píše v pro ni typickém ironickém stylu.
Také novinek z regionu, které neprezentoval tvůrce, se opět ujmul moderátor M. Hrabal. V knize „Zapomenuté obrazy ze zámku v Lipové“ se autor Harald Skala zaměřil na biografie šlechticů a důstojníků, jejichž portréty v minulosti lipovský zámek zdobily.
„Krajinou spálenou“ od Natálie Belisové s fotografiemi od Jiřího Sojky je práce, přibližující na základě dlouholetého studia historických písemností život lidí v Českém Švýcarsku v rozmezí 16. až 19. století. Název publikace odkazuje na fotografie, pořízené na místech, ke kterým se výzkum vztahoval, jež ovšem byly pořízeny po tragickém požáru v létě 2022.
„Zahrady a parky města Děčín“ od Jiřího Šafra jsou zajímavým příspěvkem k historii města Děčína, zaměřeným na specifické téma jak děčínských veřejných, tak soukromých zahrad a parků. Autor mapuje jejich vývoj a snaží se dopátrat jejich původní podoby včetně složení dřevin a jiných rostlin.
Dějinám Děčína i jeho okolí se v různých podobách tradičně věnuje časopis „Děčínské vlastivědné zprávy“. Ten v prvním čísle roku 2024 přináší mimo jiné další původní text Iva Vondrovského, tentokrát o městských elektrárnách ve šluknovském výběžku.
K básnické tvorbě se řadí dílo pod názvem „Millenials“ od Kateřiny Pokorné. Ta je absolventkou varnsdorfského gymnázia a v širší známost vešla prostřednictvím televizního pořadu Československo má talent či profilu na sociální síti Instagram pod přezdívkou „Svojost“. Prostřednictvím básní vyjadřuje autorka životní postoje, strasti i naděje generace „mileniánů“.
Spolek Mikulášovice – Nixdorf, věnující se péči o památky a popularizaci tamější minulosti uvedl hned dva různé počiny. Výbor nejoblíbenějších lužickosrbských přísloví pod názvem „Z lužickosrbské pokladnice“ a to ve třech jazycích, souvisí s Varnsdorfem osobou překladatele a editora Milana Hrabala a Ilony Martinovské, která zajistila sazbu a korektury němčiny. Další publikací Nixdorfu je „Osterlieder II.“ s podtitulem „Für Osterreiten in Nixdorf.“, což je zpěvník pro velikonoční jezdce – účastníky někdejší mikulášovické lidové slavnosti. K literatuře patří i notové záznamy a tak jak v podobě nového vydání klasiky od Bjarnata Krawce „opus 62 pro jeden hlas a klavírní doprovod“, tak i „Zybol wohen duje“ pro baryton a klavírní doprovod od modernějšího autora Juro Mětška.
Kratší formát představovala brožura libereckého výrobního družstva Severochema, vycházející k výročí sedmdesáti let výroby. Ta kromě uvedení důležitých dat z historie představuje i obecně známé výrobky, jako Pe-Po či Komíníček.
O všech uvedených novinkách na místní a regionální literární scéně se zájemci mohli dovědět jak díky Milanu Hrabalovi, jenž připravil scénář akce včetně textů o knihách a kultivovaně ji moderoval, tak i ředitelce knihovny Varnsdorf Ilony Martinovské, která zajistila knihy samotné včetně základních informací i zázemí s technikou v podobě čítárny v městské knihovně.
Už nyní napjatě očekáváme, co se v regionu „urodí“ za další rok.
S využitím podkladů poskytnutých Milanem Hrabalem pro Výběžek napsal Ondřej Brodský.
