Básník, překladatel, publicista a pracovník v kultuře Milan Hrabal obdržel v roce 2023 dvě ocenění za dlouholeté mezinárodní aktivity v oblasti kultury, zejména literatury.
Myto Domowiny
Významné lužickosrbské ocenění „Cena Domowiny“ (Myto Domowiny) bylo Hrabalovi uděleno za desítky let práce na podporu lužickosrbské kultury. Cenu převzal 20. října 2023 v saském Budyšíně z rukou předsedy Domowiny – Zwjazku Łužiskich Srbow Davida Statnika.
Dalším letošním laureátem Myta byl dr. Pětš Šurman. Kromě toho byly uděleny dvě MD pro dorost a několik Čestných odznaků (Čestne znamješko Domowiny).
Laudatio přednesl novinář Beno Bělk („To serbske we wutrobje“ Pětš Šurman a Milan Hrabal lawreataj Myta Domowiny 2023. In:Serbske nowiny, Póndźelu, 23. Oktobra 2023, s. 1). Z něho citujeme: „Už v mládí se setkával s varnsdorfskými Lužickými Srby, především s grafičkou Hankou Krawcec. O jejím díle po letech napsal dvě knihy. Po roce 1989 se konečně mohl setkávat s Lužickými Srby v Lužici… Díky jeho překladatelské činnosti mohou čeští čtenáři číst mnohé lužickosrbské básníky v češtině. Spolu s Lukášem Novosadem vydává ediční řadu Lužickosrbská poezie, kde představují klasickou i moderní poezii.“
Předseda společnosti přátel Lužice, redaktor a publicista Lukáš Novosad na svém facebookovém profilu mimo jiné napsal: „Milan Hrabal dostal minulý týden významnou lužickosrbskou cenu, Cenu Domowiny. Jako teprve čtvrtý našinec po roce 1989 a první od roku 2001. Jsem moc rád a moc si vážím toho, že se lužickosrbští přátelé takto rozhodli a ocenili Milanovou desítky let trvající dobrovolnickou práci.“
Připomeňme stručně Hrabalovu práci v této oblasti.
– Od roku 1997 připravil ve spolupráci s varnsdorfskou knihovnou a Zwjazkem srbských wuměłcow více než dvacet literárních programů v rámci Svátku lužickosrbské poezie. V souvislosti s tím připravil k vydání jako editor a překladatel víc než dvacítku publikací, jež vydala Městská knihovna Varnsdorf.
– V roce 1999 se podílel na přípravě a organizaci setkání zástupců Lužických Srbů s prezidentem ČR Václavem Havlem ve Varnsdorfu.
– V roce 2001 organizoval rozsáhlou podporu lužickosrbské školy v Chrósćicích. (Kolem 15 tisíc podpisů z různých zemí světa), o níž jen v českých médiích bylo zveřejněno více než čtyřicet článků a pořadů.
– Na přání předsedy Domowiny Jana Nuka napsal koncept Slovanského gymnázia v Budyšíně, který byl zveřejněn v deníku Serbske nowiny. Projekt však nakonec nebyl realizován.
– V letech 2010 až 2013 ve spolupráci s Ilonou Martinovskou a pod záštitou varnsdorfské knihovny města Varnsdorf a Zwjazku serbskich wuměłcow realizoval rozsáhlý přeshraniční česko-lužickosrbský projekt Zetkawanje přez hranicu / Setkávání přes hranici. Obsahoval desítky přednášek v českých a lužickosrbských školách a prezentaci lužickosrbských umělců formou koncertů, výstav a literárních pořadů, včetně 14 publikací zčásti též dvojjazyčných. Měl na starosti také Kontaktní místo pro Lužici, které – podle potřeby – zajišťuje poslední léta jako dobrovolník.
– Vysokoškolským i středoškolským studentům pomohl při zpracování seminárních, bakalářských nebo diplomových pracích s tématikou Lužice.
– Spolupracoval na výtvarném projektu Základní umělecké školy s tématem Hanka Krawcec.
– Spolupracuje na projektu „Naučná stezka po stopách lužických Srbů ve Varnsdorfu“.
– Jako překladatel a editor připravil a vydal desítky publikací s lužickosrbskou tematikou. Jedná se zejména o první zahraniční almanach nejmladší lužickosrbské poezie „Na druhé straně slunce“ nebo antologie současné lužickosrbské poezie „Jazyk, jímž porozumíš větru“. Mezi autory, které přeložil Jurij Brězan, Beno Budar, Měrana Cušcyna, Róža Domašcyna, Benedikt Dyrlich, Lubina Hajduk-Veljkovićowa, Jurij Chěžka, Jurij Koch, Marja Krawcec, Kito Lorenc, Jurij Łušćanski, Timo Meškank, Tomasz Nawka, Pětr Thiemann a mnozí další. Vydal 2 knihy o Hance Krawcec (první ve dvou českých vydáních a v lužickosrbském překladu na pokračování v deníku Serbske nowiny) a také 3 výbory lužickosrbských přísloví. Do češtiny přeložil lužickosrbské písně Bjarnata Krawce „25 slunečních paprsků“ (25 słónčnych pruhow). Kromě toho se podílel na dvou publikacích v rámci autorského kolektivu Evy Mrhačové „Západoslovanská rčení“ a “ Západoslovanské paremiologické dědictví“. Řadu článků a překladů publikoval časopisecky.
