Ve středu 5. března 2014 se v Domě dětí a mládeže ve Varnsdorfu konalo městské kolo Dětské scény 2014, 43. celostátní přehlídky dětských recitátorů. Naplněný sálek hostil sólové recitátory 4 věkových kategorií, na které soustředila pozornost tříčlenná porota. O formálních náležitostech přehlídky najdete více na webu NIPOS – Artama zde.
Vzhledem k tomu, že občas slýchám, že víc než jeden odstavec a ještě k tomu keců nikdo nečte, a tolik fotek si nikdy nikdo stejně neprohlédne, pak je asi jedno, že napíšu, co si myslím. Zajímala by mě úroveň školních kol, když se do městského dostanou děti, které se před diváky sesypou a nevypraví slovo, které nedokáží stát a žmoulají si oblečení. Nebo spíš raději ani nezajímala. Ostatně, to oblečení – samozřejmě nepředpokládám, že na takovou akci dorazí děti v kravatě a kostýmku, ale přece jen jsem občas byl trochu zaražen. Sice poezii moc nedám, ale připadá mi, že na tom naše literatura není až tak špatně, aby se stála dokola opakovala nejen jména básníků, ale dokonce jeden a tentýž text zazněl z různých úst několikrát. Byl to ten jediný v čítance, nebo jak? Trochu mi dělá problém smířit se s tím, že se dnes za recitaci považuje i odříkání prózy. Jo, je to v propozicích, ale to za našich mladejch let nebylo… No a hřebíčkem do rakvičky je také fakt, že po každém vyhlášení výsledků se příslušná část soutěžících a rodinných příslušníků zvedla a kráčela domů. Opravdu všechny, kteří usilovali o vítězství, nezajímalo ani trochu, s čím se vytasí ti z vyšší kategorie, kam časem také přepadnou? Jooo, ale jinak dobrý.
Hergot, mě bude někdo vyčítat, že jsem občas otevřený v názorech na proběhlé akce? Přečtěte si tady, co si myslí zainteresovaní.
