V sobotu 13. července 2024 se v Mikulášovicích konal další ročník festivalu (nejen) asijské kultury.
V sobotu se toho konalo na různých místech plno, pro mne ovšem jednoznačná volba. Už poněkolikáté opakuji – fesťák, který umožňuje slyšet neslyšené, vidět neviděné, ba dokonce ochutnat neochutnané. Fesťák, propagující a seznamující s kulturou zemí daleko, daleko na východ od nás. Fesťák, který opravdu vybočuje z řady a který, pokud ho ještě neznáte, opravdu stojí za pozornost.
Předpokládám, že organizátoři strávili bezesnou noc. Déšť, déšť, déšť. Vím o lidech, které obavy z následného vzhledu areálu a možného pokračování deště odradily od účasti. Nicméně se stal malý zázrak – ač ještě ráno vypadalo nejistě (zima, mlha), úderem poledne se roztrhla obloha, slunko se začalo snažit a my preventivně navlečení jsme se začali potit a odkládat svršky. Připravené stany tak nakonec chránily nikoli před kapkami, ale před žhnoucími paprsky. A já litoval, že jsem deku nechal v autě, protože letos už ji sebou měli snad všichni a plac vypadal trochu jako bělidlo.
Pestrý den, jak jsme zvyklí. Od netradiční pohádky o Theseovi (All is in Arabic!) přes ukázky východních tanců, jídla, pití, povídání a dílniček po hudbu. Ať už stejně šílenou, jako kostýmy kapely (fakt ten bubeník připomínal Franka Zappu jenom mně?), nebo kytarově lehounkou, byť v jazyce, který klidně mohl být klingonštinou.
Jsou akce, z nichž mi nevadí odejít. Jsou akce, z nichž odejdu dřív, než jsem čekal. A pak jsou akce, kdy mě hodně mrzí, když musím odejít před koncem. Snad nemusím říkat, do které kategorie patří tenhle fest…
PS: Je mi jasné, že u takových akcí jde o návštěvnost (= ekonomičnost a udržitelnost). Ale sobecky se domnívám, že kdyby se sem navalily stovky posluchačů, ztratila by tahle akce svůj pohodový a bezprostřední ksicht.
Eastern Tunes 2023 ->, Eastern Tunes 2020 ->, Eastern Tunes 2019 ->, Eastern Tunes 2017 ->
