Konečně někdo, kdo dokázal zaplnit kostelík, ba dokonce někteří zůstali stát. Kéž by se to stávalo častěji. Kdo byl tou úspěšnou? Jana Vébrová, která se svou harmonikou dorazila ve středu 30. května 2012 do Rumburku. Nejlíp si člověk uvědomí, jak stárne, při sledování ostatních. Nedávno to lítalo jako skautka po Špičáku u vysílače a soutěžilo o Dračího krále, pak chodila zpívat do kostela k Daně a Matoušovi. Z větrného mlýna se najednou kamsi stěhovala a když jsem ji po „pár dnech“ potkal, měla dítě, které už samo chodilo. A na konci loňského roku na předvánočních trzích na varnsdorfském gymnáziu měla sebou děti dvě… Mezi tím stihla spoustu jiných věcí.
Tady pár fotek:
A tady text Ester Sadivové:
Jako autentická součást kostela působila zpěvačka Jana Šrajerová – Vébrová se svou harmonikou při včerejším vystoupení u rumburských evangelíků. Do podlahy vrostlá, jakoby se zemí spjatá, ale zároveň nebe se dotýkající. Při svébytném projevu zajala publikum zvláštním kouzlem. S půvabem a křehkostí Madony a neuvěřitelnou energií prýštící z každého gesta podala opět excelentní výkon. V hlase vystřídala polohy od zemitě syrové, přes podmanivě lyrickou, až po pasáže jemně obsahující bel canto. Její hlas neuvěřitelně harmonicky vyzníval v celém svatém prostoru. Snad moderně bychom mohli říci, že svou dynamickou silou naplnil bezezbytku každičký prostor kolem posluchačů, jako při poslechu výkonného domácího kina. Mnohým jistě probíhal po těle mráz.
Pestře poskládaný program byl ozdoben také premiérovou písní inspirovanou přírodou a knihami Václava Cílka. Jana Vébrová své vystoupení také provázela milým a vtipným úvodním slovem. Protože ji většina publika dobře zná, panovala neuvěřitelně pozitivní nálada, na jejíž vlnách se nesl obdiv k maximálnímu a živelnému strhujícímu výkonu této mladičké zpěvačky původem z Varnsdorfu. Její emotivní vystoupení zůstane s jistotou dlouho zaryto v paměti všech zúčastněných. Promlouvá k publiku s takovou naléhavostí a až mystickou přesvědčivostí, že by dokázala zvednout davy. Suverenita při projevu zůstává v určitém rozporu s výraznou skromností v běžném životě. Snad právě proto není její CD dosud prodáno, ačkoliv se jedná o ojedinělou tvorbu. Způsob jejího projevu je v Čechách nevídaný, ale paradoxně posluchačsky atraktivní, což se často skloubit nedaří. Jana Vébrové však skládá svůj život z hodnot vyšších, nadčasových, čímž získává stále novou sílu a inspiraci pro další tvorbu. Jak krásnou má duši i zevnějšek, tak krásná k nám vysílá poselství, přičemž servítky si často rozhodně nebere.
Včerejší vystoupení v kostele sv. Jana Nepomuckého dodalo písním další rozměr a tento zážitek je s jistotou nepřenosný. Vidět a slyšet Janu Šrajerovou – Vébrovou prostě musíte naživo!
A tady text Alenky:
Včera, ve středu 30. května, vytryskl v kostelíku u Domečku Na kopečku v Rumburku nevyčerpatelný pramen čistých emocí. Tím nebyl nikdo jiný než velmi dobře známá rodačka z Varnsdorfu, písničkářka „ze mlejna“ – Jana Vébrová. Načerpat energii z jejích písní i strhujícího projevu přišly více jak čtyři desítky lidí.
Po krátkém úvodu se Jana chopila harmoniky, a jak jinak než naprosto procítěně a přirozeně spustila první píseň s názvem „Námořník“. Je to jedna z jejích nových písní, mezi něž patří třeba ještě taková maminkovská „Jak to vypadá u nás doma“ nebo tzv. „Cílkovky“. Je to zatím jen pracovní název, ale vychází z toho, že skladby jsou na motivy textů spisovatele Václava Cílka. Všechny se objeví na jejím dalším CD, jehož datum vydání je ovšem ve hvězdách, neboť sama umělkyně říká, že „až to přijde, tak to přijde“, protože podle svých slov věci neplánuje a termíny na ni příliš neplatí. Jisté je, že „cílkovky“ pro ni představují nový směr, kterým by se chtěla vydat – více přemýšlet o kompozici, harmoniích… A je třeba podotknout, že její hudební růst je v těchto nových písních skutečně znát.
Ale protože Jana Vébrová vždy odehraje celý svůj repertoár, posluchači se dočkali i všech známých písní z prvního alba „Kykyrý“.
Bouřlivé potlesky nebraly konce, obzvláště když u jedné „ostřejší“ písně Janě trochu selhaly hlasivky. Ale ona, jakožto bojovnice, se s tím statečně poprala, zkusila to znovu, povedlo se a publikum to samozřejmě ocenilo. Na závěr si navíc ještě i vytleskalo přídavek.
A co má oblíbená písničkářka, maminka od dvou dětí a zpěvačka v pražském divadle Komedie v plánu dál? Český rozhlas ji vyslal reprezentovat Českou republiku do Španělska na mezinárodní hudební festival a česká komunita v New Yorku si ji zase pozvala do Ameriky. Kromě toho pořád vystupuje po Čechách, takže se skutečně nenudí. Držíme jí tedy palce, přejeme hodně štěstí a úspěchů, ať jí to stále tak krásně zpívá a těšíme se, že zmiňované album spatří světlo světa co nejdříve.