Tedy nevím jak jste na tom s prostitutkami vy, ale já míval o tomhle povolání takové ty romantické představy, které nám občas sugerují některé filmy. Potom jsem jich mraky viděl v Perlové ulici a také několikrát v nevěstinci pohovořil s lehkými dívkami na téma „těžký život“ pohříchu (nikoli ovšem po hříchu) pouze tehdy, když tyhle podniky zůstaly jako jediné otevřené a dovolovaly žíznivým další konzumaci. Snad z toho sentimentu a snad proto, že obálka knihy Nevěstince a nevěstky je víc cudná než frivolní, přidal jsem nedávnou tuhle knížku do své knihovny. V hlavní textové části (nikoli dlouhé, ale o to zhuštěnější) píše Radim Kopáč o historii prostituce v Čechách, zejména tedy v Praze.
Dozvíme se tak třeba, že: ve velkých aglomeracích jsou prostitutky potřebné stejně jako kanalizace, smetiště a skládky odpadků, protože funkce prostituce je tedy především katarzní: představuje symbolickou stoku, kterou lze odvést z městského člověka kvanta soustavně vytěsňované fantazijní a myšlenkové materie.
Platilo-li tohle před stopadesáti lety, co mají chudaci obyvatelé měst dělat nyní?
V obrazové části potom můžeme projít pražské nevěstince ilustrované (bohužel většinou) fotografiemi hambinců z ulice a doplněné erotickými fotografiemi, případně karikaturami (ano, karikaturisté byli v tomto ohledu velmi pilní)).
Skvělá kniha na dlouuuhééé zimní večery, i pro vaši fantazijní a myšlenkovou materii.
Mimochodem, víte že o prostitutkách se mluvívalo třeba jako o:kurvicích, kurvinkách, kurviskách, ance s čírem, vábence, zběhlici nebo zebře (Obrátil, Kryptádie), případně jako o: bludičkách, fánglích, koštěkotkách, nočňátcích nebo obchodnicích s chlupatou kapustou (Ouředník, Šmírbuch jazyka českého)?
Ne? Ale to je přece škoda!
