Navazujeme na článek z 21. 11. 2024, v němž jsme nabídli první várku knih představených na varnsdorfském knižním svátku, jímž provázel tradiční moderátor minitrhů Milan Hrabal.
Další publikací, jež se objevila na letošním knižním minitrhu, byly Vzpomínky na Georgswalde z pera někdejšího učitele a později i ředitele jiříkovské základní školy Josefa Wagnera.
Jedná se o autorizovaný český překlad první části prvního dílu manuskriptu, který autor napsal v první polovině 20. století. Kniha v originále nikdy nevyšla. Český překlad pedagoga Vladimíra Matičky, jenž knihu také představil, je tedy vůbec prvním tištěným vydáním této důležité knihy o minulosti města Jiříkova i přilehlého regionu. Proč kniha nikdy nevyšla, jak to bylo a případně ještě je s klatbou toho kraje z 15. století a řadu dalších zajímavostí se dozvíte přímo od autora ve videu natočeném ředitelkou knihovny Ilonou Martinovskou.
Zmíněné video v závěru nabízí také další zajímavost, již pan Matička představil a tou je jiříkovský houpací kůň. O něm jsme přinesli samostatný článek.
Následující tři publikace uvedl a odmoderoval jejich autor Rostislav Křivánek sám.
První z nich se jmenuje Adventní pohádky, což je název dostatečně výmluvný vzhledem k časovému období, v němž se odehrávají. Ale až při jejich čtení se dozvíte, co mají společného čarovná víla Flagrantýna, adventní skřítci, vánoční andělé, a kouzelné lesní bytosti. Zjistíte také, kde objevíte záhadný létající zámek nebo jak se dostat na poštu na konci světa. Tedy kouzla, zázraky a splněná přání. Knížka je vhodná pro malé čtenáře. Víc se dozvíte zde včetně jedné pohádky v autorově podání.
Další dvě publikace jsou úzce svázané s naším regionem. Rozumovi na cestách aneb Desatero udržitelného cestovního ruchu v Národním parku České Švýcarsko je komiks. Pražská rodina se třemi dětmi se vydá na dovolenou do Českého Švýcarska a zažije tady spoustu úžasných věcí. Komiks byl zpracován na námět Marka Hartycha a vydala MAS Český sever.
Oživlé pověsti Českokamenicka je sběratelská série s Křivákovými texty distribuovaná prostřednictvím turistických infocenter a každý měsíc ožije jedna z pověstí daného regionu.
Publikaci Malíř Karel Šlenger představil Milan Hrabal. O Šlengerovi se na Topičova salonu se píše: „Karel Šlenger (1903–1981), neznámý malíř z Podkrkonoší, předvedl na jaře 1941 husarský kousek. Uprostřed války se mu v Praze u Topiče podařilo do posledního obrazu prodat svou výstavu. Expozice autora, jehož dílo se za protektorátu pohybovalo na hranicích Entartete Kunst, zakázaného umění, se stalo senzací. Topičův salon byl po dlouhé době zcela vyprodán.
V roce 2012 byla v rámci topičovského výročí byla realizována nová expozice Karla Šlengra. Důraz byl kladen na figurální tvorbu, která za války vystavena být nemohla. Výběr děl zároveň akcentoval nietzschovský podtext ve Šlengrově tvorbě jako vodítko ve spleti těžko uchopitelného malířova díla.“
Přestože někteří odborníci z Národní galerie Šlengra označili za jednoho z 20 nejvýznačnějších českých malířů 20. století, malíř je stále širší veřejnosti neznámý. Jeho syn Petr Šlenger se to pokusil a zájemci o objevování méně známých tvůrců se na 70 stranách brožury dozvědí mnoho zajímavého.
Zpěvník Osterlieder für Ostereiten in Nixdorf (Velikonoční písně pro velikonoční jízdy v Mikulášovicích) vydal Spolek Nixdorf. Obsahuje 20 písní – českých, německých a hornolužickosrbských. K vydání připravili Markéta & Patrik Englerovi a Petr Pánek. Posledně jmenovaný pohovořil o vydavatelské činnosti spolku, Milan Hrabal přečetl dvě ukázky (Aj, v jitra září a Jězus Khrystus, naš wumóžnik) – česky a lužickosrbsky. Dostalo se i na zpívanou ukázku v podání manželů Englerových.
Protože se čas poměrně rychle naplňoval, své tři knižní novinky Milan Hrabal představil velmi zběžně a spěšně.
Zastavil se pouze u šestijazyčného vydání cyklu básní Cestou bolesti a víry, V našem regionu je známý návštěvníkům každoročního velkopátečního putování na Křížovou horu u Jiřetína pod Jedlovou, jež bylo v covidových letech zrušeno.
Poté se objevil další (zčásti rovněž trojjazyčný) zpěvník Chórovy spěwnik (Sborový zpěvník) hudebního klasika lužickosrbské hudby Bjarnata Krawce, o němž jsme už psali v srpnu.
Třetí publikací – německý výbor z Hrabalových básní připravený editorkou Róžou Domašcynou pro oblíbenou sběratelskou edici Poesiealbum. K této útlé knížce se vrátíme později podrobně.
Na závěr dvojice zástupců Kruhu přátel muzea Varnsdorf Josef Zbihlej a Filip Mágr nabídla ukázky z ještě nevydaného vlastivědného sborníku Mandava 2023. Posluchači tak mohli vidět korekturní výtisk neboli knížku ve vývoji.
Pozn. redakce: Zpracováno podle podkladů poskytnutých Milanem Hrabalem. Foto Ivo Šafus:
