V nabídce NIPOSu (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) se objevil titul Tanec jako záliba v regionech. Kniha je datována rokem 2023.
Pokud se někomu zdá, že už tu cos podobného jednou bylo, neplete se. Kniha navazuje na předchozí titul Tanec jako záliba, který se ze zřejmých důvodů věnoval scénickému tanci v centru dění, v Praze. Teď se dostalo na v titulu zmíněné regiony. I když vlastně, kniha… Anotace opatrně naznačuje, text publikace to říká asi otevřeněji – je to katalog. Katalog k výstavě, kterou tedy po pravdě asi viděl málokdo. Nicméně obstojí sám o sobě, byť jak je hned na prvních stránkách uvedeno, jde o „work in progress„. Takže k jeho občasnému (ne)obsahu lze mít připomínky – ale pokud vím, projekt, v jehož rámci dokument vznikl, stále neskončil. Snad se tedy dočkáme dalších a dalších textů…
Minule jsem psal: Ono totiž není úplně jednoduché nějak uchopit titul o lidech, které jsem částečně znal osobně, titul, v němž je na několika fotografiích manželka. Momentálně je situace ještě komplikovanější – těch lidí je daleko víc a manželka je přímo na obálce!
Anotace:
Ojedinělá monografie je spolu s výstavou, ke které se pojí, dalším výstupem dlouhodobého výzkumného projektu Živá minulost scénického tance. Idea výstavy a doprovodného katalogu vycházela ze snahy vstoupit do zatím málo prozkoumaného světa scénického tance v regionech a pokusit se vytvořit obraz jeho mnohotvárné a pestrobarevné podoby spojené s lokálními podmínkami a kulturními specifiky. Představuje první příspěvek ke zmapování geneze a současné situace hnutí scénického tance u nás v regionální perspektivě a je východiskem pro další zamýšlený výzkum, který by měl naznačené otázky, úvahy a soudy dovést k ucelenému pochopení tohoto fenoménu jako specifického kulturního projevu s osobitými hodnotami a významy, komunikačním a socializačním potenciálem.
Publikace vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury.
Jak už sám název naznačuje, došlo k posunu. Nejen místem, ale i časem. Je trochu otázka, zda posun do aktuálního století je či není znouzecnost, či realita. Zda v regionech byl scénický tanec stejně „brzy“ jako v Praze nebo později, nebo k tomu prostě jen chybí podklady a ví se spíš o současnících. Vidět je to i na fotkách samotných – těch historických z minulého století je minimum. Nedá mi to nevzpomenout dávné situace, kdy vznikala kniha orální historie o Varnsdorfu Tady sedával na zápraží a vědělo se o lidech, co pamatují, znají, mají – a nepustili. Nepodělili se, a už se nikdy nepodělí – odešli a s nimi nejen vzpomínky, ale také nenahraditelné a neocenitelné materiály. Takže buďme rádi za byť možná neúplný, ale aspoň nějaký obraz, který je možno zpřesňovat a doplňovat (tedy doufám).
Úvodní část je možná trochu opakování toho, co bylo v první knize (na niž se poznámkový aparát zhusta odvolává), teoretické základy, vysvětlení co proč jak. Děti, mládež, dospělí, choreografové, metodici, přehlídky… Něco o samotném projektu. A pak to hlavní – katalog. Zde je řečeno ono „ale“: představuje především současnou podobu hnutí scénického tance v jednotlivých krajích České republiky, ovšem s odkazy k jeho genezi a zakladatelům. Následují fotografie a texty, u nichž poznámky jsou rozsáhlejší a možná i důležitější než samotný text. Jméno za jménem, místa a města, soubory, přehlídky… Z nichž skoro každé by možná zasloužilo samostatný text. Leč stejně jako minule – díky za to, díky alespoň za něco. Než bude úplně pozdě. Doufám, moc doufám v pokračování.
