Poslední letošní koncert na Fabrice v Doubici měl energii, s prominutím koule a nesl v sobě určitou katarzi. Po vánocích a před koncem roku dobrá volba. Tyhle koncerty se špatně popisují, protože kapela vlastně hraje písničky, které tak nějak všichni známe, ale hraje je prostě dobře. Atmosféra v sále brzy elektriuuje a tancuje se už při druhém kousku.
Jako vždycky se dá napsat, že udělal chybu ten, kdo nepřišel, ale ono by se nás tam zase o moc víc nevešlo.
Všichni hráli skvěle, ale mě tentokrát nejvíc bral saxofon na který plakal a kvílel a vůbec to rozjížděl Josef Gabčo a rezonovalo to s každým kouskem mojí černý duše.
K hodnocení použiju Radarových slov, která mi řekl u záchodků a mě až spadla brada, protože jsem to nečekal. Tohle byla opravdu důstojná tečka za letošní sezónou, pravil.
A tak to prostě bylo.
