Drze to přiznám, že jsem dosud neměl tušení, že tu za rohem máme nějakou obec Janov – patřila k těm mnoha, do kterých jsem se prostě zatím neměl příležitost dostat. To se ale změnilo v úterý 17. prosince 2013, kdy se tu otevřela nová rozhledna.
Využil jsem příležitosti a nabídky zástupců o.p.s. České Švýcarsko a nechal se dovézt vlastně až přímo pod rozhlednu, v jejíž těsné blízkosti je golfový areál a u něho parkoviště (a taky restaurace, ale o ní až za chvíli). Současné rozloha zjevně nebude stačit, jakmile vstoupí rozhledna v povědomí, proto je v plánu vybudovat pořádné odstavné parkoviště, což má v tuto chvíli jediný problém – finance.
Lidiček už tady bylo docela dost, nechyběli zástupci médií (Deník sledoval stavbu už průběžně) a všelijakých významných organizací a míst. Krátký úvodní proslov, šmik šmik a první odvážlivci mohou nahoru. Jestli jsem slyšel dobře, 159 schodů, maximálně 15 lidí na plošině najednou, výkyv možný až 50 cm (to poslední mohu na vlastní žaludek potvrdit). My, co trpíme závratí na štaflích, opravdu milujeme tyhle konstrukce, na nichž je skrz schody vidět nahoru i dolů. Rozhled parádní, škoda toho kouřma, vichru a příšerné zimy, zalézající za nehty. Nezbývá, než se sem někdy vrátit (nejlépe v příštím roce na zahajování turistické sezóny). Snad se do té doby podaří domluvit a zrealizovat umístění výhledových reliéfů, abychom i my analfabeti věděli, nač vlastně čučíme.
Po sestupu ještě jedna příjemnější část – v již zmíněné restauraci na všechny přítomné čekalo pohoštění. Nepletu-li se, karlovarský knedlík (který jsem za dobu svých školních let ve Varech ani jednou neviděl), brambory, guláš, řízečky, cibule, okurky, obložené talíře, ovoce, křehoučký štrúdl… Jo, to je ta správná turistika!
Věcné informace najdete u kolegů, já přidám pár obrázků a návštěvu mohu jen a jen doporučit.
