Vedoucí OŽP v Rumburku jedná podle hesla „pařezu netřeba se bát“.Patrně se bojí vzrostlých stromů, ať jsou zdravé, nemocné, památné, či bezvýznamné.Kácením stromů si město samozřejmě také zjednodušuje péči. Podobně poté reaguje velká část veřejnosti, bohužel dnes bez rozdílu město – venkov, což je zvláště smutné. S touto stromofobií jsem coby úředník bojoval, až v případě stromů před Gymnáziem dobojoval. Stromy tam naštěstí dosud stojí. Upřesńuji, že nejsem lesník, nýbrž zemědělec a moje pracovní místo bylo zrušeno. Kolega lesník odešel tři toky přede mnou do důchodu.
Vlna kácení zdravých stromů se v roce 2010 rozjela opět naplno, proto jsme s několika nadšenci založili občanské sdružení Ochránci stromů Rumburk o.s. . Paradoxem naší činnosti, kterému se čtenáři Výběžku asi nediví, je ochrana stromů právě před rozhodnutími zdejšího odboru životního prostředí. Zákon o ochraně přírody a krajiny nám naštěstí umožňuje být informováni o zahajovaných řízeních o kácení , přihlašovat se do nich a odvolávat se proti nim.
Máme k dispozici již tři verdikty odvolacího orgánu – Krajského úřadu, které nás opravňují tvrdit , že zdejší orgán ochrany přírody a krajiny nepostupuje správně a které znějí stále stejně:
„Prvoinstanční orgán se důkladně nezabýval vyhodnocením funkčního a zejména estetického významu stromu.“ To totiž ukládá zmíněný zákon již v první větě, týkající se ochrany stromů.
Konkrétně poslední případ: Dvousetleté Lípy na Šluknovské ulici u božích muk z roku 1797 nejsou dle rumburského orgánu dendrologicky významné exemláře!
Tady si čtenář udělá úsudek sám! A stromy padají dál. Zmíněný případ jsme odvoláním zastavili, vyhráno však nemáme, protože bylo řízení opět obnoveno.
Pokud jde o silniční zeleň, tam šanci něco zachránit téměř nemáme, vše je v rukou silničního správního orgánu. Z jasanové aleje v ulici Stanko Vodičky zůstal jediný exemplář, pamatující poslední cestu vzbouřenců na popraviště v roce 1918! Nový vedoucí komunálního odboru však projevil větší míru tolerance než jeho předchůdci.
Město nemá ani nechce mít zpracován ceník palivového dřeva a prodává jej přes dodavatele kácení. V poměrně krátké lhůtě pro provedení dřevorubeckých prací se zpracovatel snaží zbavit dřeva co nejdříve, protože za práci dostane od města zaplaceno. Palivové dřevo se tak v Rumburku stává poměrně laciným odpadem, poptávka po něm je vysoká a kácecí mašinérie se roztáčí s vyšší intenzitou dál! V jiných městech s ním hospodaří a prodávají jej, protože k prodeji majetku je obec oprávněna, aniž je to považováno za podnikání!
Pokud jde o městem připravovanou revitalizaci parků a lesoparku za euromilióny, myslím, že by ji mohlo provést mnohem střízlivěji, bez nákladných projektů a vyhazování peněz občanům před očima, ve městě, kde je nejméně 15% nezaměstnanost, kde je čím dál těžší prostě žít!
Základní ošetření a kácení přitom bylo z hlavní části v uplynulých letech provedeno, jde o to hlavně dosadit zpět původní dřeviny!
V tomto směru podporujeme petici paní Mgr.Fohlové!
Lesopark na Strážném vrchu byl stromolezecky ošetřen před šesti lety, což vedení Města patrně nezaznamenalo.
Zbývá dodat, že se naše orgány ani nepokusily prohlásit dříve připravenou kolekci stromů , mezi nimi např.dub v Lesní ulicí pod nemocnicí v Podhájí, za památné.
Ochránců stromů u nás nikdy nebude dost! Zájemci o práci v našem spolku budou proto vítáni a mohou se přihlásit na adrese JZibner@seznam.cz.
Naše občanské sdružení přeje všem občanům Výběžku, kteří nejsou k osudu naší přírody lhostejní, příjemné Vánoce a šťastný a veselý Nový rok!
