Jednou z novinek letošní produkce Nadace pro lužickosrbský národ (Załožba za serbski lud) je Sborový zpěvník Bjarnata Krawce
Pro čtenáře nejen z našeho regionu je to počin zajímavý proto, že závěr Krawcova života je spojen se severočeským Varnsdorfem, kde je také spolu se svou manželkou a dvěma dcerami pohřben. Další spojnicí s Varnsdorfem je Milan Hrabal, autor českých překladů písní ve zpěvníků obsažených. Jedná se o cyklus Sluneční paprsky (Słónčne pruhi) s podtitulem 25 lužickosrbských národních písní pro tříhlasý a čtyřhlasý ženský sbor, který Krawc plánoval zveřejnit trojjazyčně, tedy lužickosrbsky, německy a česky. Jeho přáním bylo, aby právě české ženské pěvecké sbory mohly lužickosrbské národní písně zařadit do svého repertoáru a šířit je po českých zemích.
S myšlenkou dokončit toto Krawcovo dílo přišel před více než dvaceti lety lužickosrbský sbormistr a znalec Krawcova díla Achim Brankačk. Obrátil se tehdy právě na Milana Hrabala s prosbou, aby upravil mistrovy neumělé české překlady. Jak se ukázalo, bylo nezbytné texty znovu přeložit tak, aby byly nejen dobře česky, ale aby je bylo možno také zpívat. Sluneční paprsky potom čekaly na vydání dlouhých dvacet let. Důvodem byla autorská práva, jež se nedařilo získat. Bylo tedy nutné počkat, až se Krawcovo dílo stane z hlediska autorských práv dílem volným.
Achim Brankačk bohužel mezitím zemřel, a tak se realizace ujal pracovník Nadace John Petrik, který s Hrabalem obnovil spolupráci. Ten zjistil, že podklady, z nichž před lety překládal, se ve více případech liší od materiálů použitých v knize. Navíc při přepisu do notových záznamů došlo k řadě chyb. Bylo tedy nutno překlady revidovat případně rozšířit o chybějící strofy. Hrabal tentokrát přizval ke konzultacím folkloristku Zuzanu Bláhovou-Sklenářovou a hudebního znalce Ondřeje Šrámka. Jak se ukázalo, bylo to dobré řešení ˗ lužickosrbské a české frázování je přece jen odlišné, což lužickosrbský interpret s nedokonalou znalostí českého jazyka na více místech nepoznal. V některých případech nově použitá lexika lépe odpovídá venkovskému charakteru lidových písní.
Kromě Slunečních paprsků sborník obsahuje ještě tři písně s českým textem. Krawcovu autorskou píseň Posaď chlapce a dvě lidové Pěnkavičko, proč se hněváš a Když větřík duje přes pole. Posledně jmenovaná je v překladu Josefa Páty.
Krawcův nový zpěvník je daleko objemnější – čítá celkem sto osm položek. Vedle úprav lidových písní pro ženské sbory obsahuje také úpravy pro sbory mužské a smíšené. Nicméně pro české sbory jsou zřejmě nejsnadněji použitelné zmíněné písně s českými texty. Zpěvník je k dostání ve Smolerově knihkupectví v Budyšíně, případně k zapůjčení v lužickosrbském oddělení Městské knihovny Varnsdorf nebo v pražské Hórnikově lužickosrbské knihovně.
S využitím informací od M. Hrabala zpracoval wiv
