Dostali jsem do redakce poměrně zajímavý text, který se týká petice proti kácení stromů a následné revitalizace v rumburských parků. Protože text je poměrně obsáhlý, rozhodli jsme se ho zveřejňovat po částech. Redakce autora textu zná, respektuje ale jeho rozhodnutí zůstat v anonymitě. (Celý text článku z Rumburských novin najdete tady, text petice je tady)
Prolog
Z názvu článku by se dalo dovozovat, že pisateli leží na srdci bídný stav našich městských parků, které se mu jeví jako pralesy. Nedotknutou přírodní lokalitu, kde po staletí nezasáhla ruka člověka a vše se vyvíjí jen dle přírodních zákonů. Hned po přečtení prvního odstavce (Po Rumburku koluje petice proti kácení dřevin v místních parcích, za kterou stojí zastupitelka města Bronislava Nedvědová, Dagmar Fohlová z rumburského gymnázia a studenti téže školy. Podepsaní požadují okamžité zastavení kácení a uvádí několik důvodů, proč petici mezi obyvatele Rumburku dávají. Mezi důvody jsou například vysoké náklady na revitalizaci parků, to, že nebude nahrazen strom stejným druhem a jiné) čtenář pochopí, že o toto tu ale vůbec nejde. Jedná se spíše o hysterickou reakci „vedení města“, které nedokáže vydýchat, že se skupinka mladých lidí, které pisatel označil za studenty rumburského gymnázia, rozhodla zvednout svůj hlas odporu k zamýšlené devastaci majetku města. Velmi příznačné je, že hon na údajné organizátory se rozpoutá v tradničním cenzurovaném plátku (míněny rumburské noviny, pozn. red) ještě dávno před tím, než by se zdálo patřičné. Petiční zákon patří do našeho Ústavního pořádku a není tedy nic proti ničemu, když se občané za využití tohoto zákona rozhodnou řešit své požadavky. Celá investice je založena na tunelu na peníze z EU a hamižnosti zainteresovaných. Citace názoru úředníka ing. Latislava pověřeného výkonem státní správy v přenesené působnosti, ne MÚ Rumburk, je pak důkazem, že tento vystudovaný chemik má vnést zdání odbornosti v přístupu k problematice údržby zeleně v našem městě (Rumburku). Faktem však je, že v průběhu minulých let pan Latislav vyhodil z úřadu hned několik referentů se vzděláním lesnického zaměření. Asi proto, že je již město ani správní okrsek, který jeho odbor životního prostředí v systému státní správy spravuje, nepotřebují. Článek pokračuje povídáním o genezi přípravy zmíněného tunelu. Můžeme spekulovat, že se jedná spíše než o práci samotné redaktorky o dílo kolektivní vzniklé v kanceláři místostarosty …
Byl to konečně on osobně, kdo zatelefonoval ředitelce rumburského gymnázia a patřičným způsobem ji upozornil na nepřístojnosti „jejích“ studentů a hlavně pedagožky. Kategorický imperativ toho zástupce lidu lze jistě hodnotit jako nevídaný, nehorázný zásah do integrity uvedené střední školy, jejímž zřizovatelelem je Ústecký kraj. Krom toho není vůbec prokázáno, že by zmiňovaná petiční akce byla nezákonná, že by se jí skutečně účastnili a organizovali pouze studenti či paní profesorka tohoto ústavu. Zásah pana místostarosty Švába byl typickou hysterickou reakcí trefené husy. Drzost byla vedena zkušeností, že v Rumburku to zafunguje a lidé se začnou bát byť jen přidat svůj podpis pod společný názor a v jádru dobrou věc. Tyto skutečnosti však článek nezmiňuje. Jde však v Rumburských novinách o zcela běžnou praxi.
