Stylově v den, kdy široširé okolí pokryla sněhová přikrývka, dorazila (v pátek 6. prosince 2013) do sálku varnsdorfské knihovny písničkářka Silvie Morasten se svým převážně severským repertoárem. Od piána (s jedinou kytarovou výjimkou) posluchačům představila vlastní kompozice především na cizí tvorbu (básně v angličtině, němčině, finštině, švédštině), ale dostalo se i na češtinu. A i když o některých skladbách tvrdila, že jsou v podstatě veselé, stejně z nich šel člověku mráz po zádech…
A pro vysvětlení – titul koncertíku pochází z jedné z písní (Stars in the Valley), věnované výhledu z okna ústeckého paneláku na „hvězdnou oblohu“, tvořenou světly okolních domů.
Na základě výzvy pana Hrabala doplňujeme ukázku jednoho autorčina textu, inspirovaného pocity z uhlobarony (švédská firma Vatenfall) ničené Lužice, které byly podpořeny vlastní zkušeností z Mostecké pánve:
ELEGIE
Pohlaď ztvrdlou kůži ornice
její osud tepe ve tvých žilách
a na tváři usychá šmír
Srpek se zasel do listových pochev kolem vod
dým splynul s tmou
a jako stěna šedé černě klene
nade vsí
Mé ruce jsou němé
hrubostí
mé ruce jsou němé říct
o posledním světle mezi stromy
tančícím
v perlách trylků
které jaro sype ze svých korun
do basu
pod škárou lánů
v nichž lidským krokem dutá zánik
zeměděl
