Stejně jako v loňském roce jsem i letos strávil dva dny v Rumburku v Kulturním domě Střelnice, kde se konal už 18. ročník propagační výstavy Veletrh vzdělávání. Ne snad že bych si hodlal doplnit vzdělání, ale v rámci utužení dobrých vztahů s některými obory naší spolupořádající školy pořizuji bohatou fotodokumentaci. Oficiální texty s výjimkou číslovky zůstaly takřka stejné, stejné jsou většinou i pozice lákajících škol (tudíž stejný je i jejich sortiment). Stejně tak na sebe jako vloni strhává největší pozornost VOŠ a SŠ VDF. Opět kosmetika, opět kadeřnice, opět vyřezávané ovoce a zelenina, opět masáže, opět koktejly i flambování. Jen v rámci úspor šunkové závitky nahradila jablka se skořicí…
Chybí loňské molo z pódia do sálu, takže veškerý doprovodný program se odehrává trochu z ruky. Je pak nutné se trochu tlačit mezi lidi, protože vždy v okamžiku propuknutí nějakých ukázek se na parketu udělá neprostupný chumel.
A abych nezapomněl – na začátku u slavnostního zahájení se kromě zástupkyně Úřadu práce sešel senátor Jaroslav Sykáček, starostové Rumburku, Varnsdorfu a starostka Šluknova (tj. měst, jejichž školy tu měly rozhozené sítě) a každý z nich krátce a vzletně pohovořil.¨
Na pódiu se postupně vystřídaly studenti SLŠ a SOŠ Šluknov s fanfárou, NTC rumburského gymnázia, varnsdorfská ZŠ náměstí (dvě čísla, obě viděna minulý týden), VOŠ a SPŠ z Děčína rozsvítí pódium svojí show, první módní přehlídka, bojovníci ze Šluknova, sokolníci téže školy, druhá módní přehlídka varnsdorfské školy, bojovníci z téže školy a nakonec čurbes na zemi, kam se podíváš.
Na úplný konec nečekám a odjíždím s pocitem, že školáků, hledajících tady konkrétní možnosti, oproti loňsku ubylo. Některých „stánkařů“ mi bylo až líto, když tam celý den tak smutně a osamoceně vysedávali. Tak další den znovu.