V letech 2011 až 2017 (respektive 2019, kdy došlo k jedné reedici) vydalo Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice šestici titulů cyklu Umění ve veřejném prostoru.
Když jsem byl svým bývalým spolužákem upozorněn na existenci knihy Stopy Velké války, vydané Muzeum Sokolov, bylo mi líto z muzejního e-shopu objednat jen jeden titul. Mezi řadou zajímavých, leč dávno vyprodaných knih se mi nakonec podařilo objevit něco, po čem volám každou chvilku. „Svazeček“ věnovaný Umění ve veřejném prostoru v městě Sokolov v 19. a 20. století. Až když zásilka dorazila a já držel publikaci v rukách, udeřil mne do očí popisek za lomítkem – Svazek III. Chvilka pátrání a následná cesta s prosíkem do Papírové lodi. Chvilku to trvalo, ale co se vleče, neuteče. Knihkupectví odvedlo jako vždy záslužnou práci a já se mohu nyní pyšnit kompletní šesticí.
Anotace:
Umění v Klatovech: Svazek I (2011) – vydáno k výstavě Umění v Klatovech konané ve Vlastivědném muzeu dr. Hostaše v Klatovech, 800 kusů
První svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru v jednotlivých městech sleduje tento druh umění od 19. století do současnosti. Je členěna do několika kapitol. Po úvodní studii následuje kapitola, jež se zabývá pomníky a pamětními deskami. Další jsou věnovány náhrobkům na klatovském hřbitově, umění spojeném s architekturou, volným sochám a konečně nejvýznamnějším osobnostem, které se jsou spojeny s uměleckou výzdobou Klatov (Josef Čejka, Vilém Glos, Gustav Fifka, Jan Rybák, Václav Fiala).
Umění v Chebu: Svazek II (2013) – vydáno k výstavě Umění v Chebu konané v Galerii výtvarného umění v Chebu (ve spolupráci), 800 kusů
Druhý svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru jednotlivých měst od 19. století do současnosti. Samostatné kapitoly jsou věnovány dvou chebským sochařům Karlu Wilfertovi st. a Johannu Adolfu Mayerlovi, další pak pomníkům a pamětním deskám, umění spojeném s architekturou a volným sochám.
Umění v Sokolově: Svazek III (2013) – vydáno ve spolupráci s Muzeem Sokolov, 800 kusů
Třetí svazek edice mapující umění ve veřejném prostoru jednotlivých měst od 19. století do současnosti. Kniha objevně mapuje díla převážně německých autorů (zdejší sochař a malíř Toni Schönecker), samostatná kapitola je věnována analýze rozměrného reliéfu Wilhelma Srba-Schloßbauera na Hornickém domě.
Umění v Domažlicích: Svazek IV (2015) – 800 kusů
Čtvrtý díl edice Umění ve veřejném prostoru je věnován Domažlicím – městu snad s nejzajímavějším fondem tohoto druhu umění u nás. Nacházejí se tu velkolepé pomníky J. V. Myslbeka a Otakara Švece (ten zde má hned dva), tři náhrobky Františka Bílka (ten Hanův je vůbec největším v jeho díle), nebo portrétní galerie menších pomníků a pamětních desek počínající Vosmíkovou Boženou Němcovou (1895) až po řadu realizací Karla Kuneše ze 70. a 80. let. Kniha podrobně analyzuje jejich historii a obsah, vedle toho přináší např. příběh nerealizovaného pomníku bitvy u Domažlic Kamila Roškota nebo zajímavé osudy zdejších sochařů Aloise Langenbergera, Vladimíra Bretschneidera a Václava Amorta.
Umění ve Františkových Lázních: Svazek V (druhé opravené vydání 2019) – 800 kusů
Pátý díl edice Umění ve veřejném prostoru se zabývá veřejnou plastikou ve Františkových Lázních. Celá úvodní kapitola je věnována tzv. Františkovi, symbolu města, a popisuje jeho komplikovanou historii a legendu, která se k němu váže a je zdrojem jeho popularity. Podobně jako v dalších lázeňských městech se i zde nachází řada pomníků a dekorativních soch, z nichž některé jsou mimořádné kvality. Za zmínku stojí už ten nejstarší, věnovaný zakladateli lázní císaři Františku I., jehož autorem byl nejvýznamnější bavorský sochař 19. století Ludwig Schwanthaler.
Umění v Berouně: Svazek VI (2017) – 500 kusů
Šestý díl edice Umění ve veřejném prostoru mapuje tento druh umění v Berouně. Podrobně se zabývá všemi pomníky, pamětními deskami, výzdobou Horní brány, radnice a dalších významných budov, nebo náhrobky se sochařskou výzdobou na zdejším hřbitově. Pozornost je věnována i některým významným výtvarníkům, kteří jsou autory těchto děl, jako jsou například Václav Živec nebo Vilém Amort.
Překvapení hned několikanásobné. Centrum pro dějiny sochařství Horažďovic stojí za portálem o sochařství, který běžně užívám, a přesto jsem neměl tuchy, že je od něho k dispozici něco takového (opakuji – i když se o něco zajímáte a pátráte, těžko to můžete najít, když nevíte, že to existuje). Horažďovice jsem v západních Čechách, volba měst tedy je vcelku pochopitelná. Autoři sice tvrdí, že z řady vybočují především Františkovy Lázně, protože jde o město oproti ostatním podstatně menší a se zcela jinou historií a logikou, pro mne je ovšem vybočením z řady spíš středočeský Beroun. A smutné konstatování – vypadá to, že jde o cyklus (zatím?) uzavřený, nepokračující. Já vím, ono něco takového vydávat je nejspíš komerční sebevražda, i když jde (jak říkám každou chvíli) o dílo obdivuhodné a tuze potřebné. Opravdu myslím, že všechna ostatní města mohou jen a jen závidět.
Struktura knih je snad dostatečně patrná z anotací a z pár namátkových ukázek níže. Jasně – nejsem natolik velký znalec zmapovaných místa, abych posoudil, zda jde o výčet úplný a vyčerpávající. Ale i kdyby bylo sem tam něco opomenuto, i tak jde o unikátní možnost dozvědět se maximum možného o „všednostech“, kolem kterých veřejnost prochází povětšinou slepě a bez povšimnutí. Kéž by jen houšť a větší kapky.
