V ediční řadě Průvodce nakladatelství Academia v roce 2015 vyšla encyklopedie s názvem Dřevěné a polodřevěné kostely, kaple a zvonice České republiky.
Před pár dny mi jeden známý řekl, že se mu ekluje psát recenze na knihy, které si musí koupit. Inu, každý to máme jinak. Někomu se zřejmě knihy hrnou a nestačí se jimi brodit, já co si nekoupím sám, nemám. Pravda je, že aktuálně mám stoly plné již přečtených titulů a potichu je obcházím, protože čekají na své zvěčnění, ke kterému se ne a ne dostat… Nicméně v tomto čase se najdou i výjimky – pod stromeček mi přistála starší, přesto stále výborná a potřebná publikace. Ovšem jak aktuálně googlím, má jednu „malou“ nevýhodu – vlastně vůbec nikde není k sehnání, je absolutně rozebraná.
Obdobně jako další publikace této řady, o nichž už jsem kdysi psal, je i tato kniha v měkké vazbě s plastovým průhledným přebalem. A také má nekapesní rozměr – 684 stran. Tak jako již zmíněné ostatní tituly na běžné nošení na výlet rozhodně není (má takřka dvě kila).
Anotace:
První publikace, která mapuje všechny dřevěné i polodřevěné kostely, kaple a zvonice kostelních areálů v České republice. Celkem se takových staveb u nás dochovalo 330. Kromě dobře známých staveb se v literatuře některé objevují poprvé. Jejich stáří sahá od 15. století do nejnovější doby. Text popisuje vznik a vývoj jednotlivých staveb, jejich podobu i konstrukci a také vnitřní vybavení včetně zvonů. Všechny stavby jsou přesně lokalizovány i vyznačeny v mapové příloze, která může sloužit jako geografický rejstřík. Charakter Čech, Moravy a Slezska je z hlediska dřevěné sakrální architektury velmi odlišný, proto je abecední katalog staveb rozdělen podle historických zemí.
Anotace na webech je velmi zkrácenou verzí toho, co lze nalézt na obalu samotné knihy:
Průvodce je první publikací, která mapuje všechny dřevěné i polodřevěné kostely, kaple a zvonice kostelních areálů v České republice. Zahrnuje jak stavby roubené, tak rámové a hrázděné. Jako stavby polodřevěné jsou chápány ty, kde dřevěná je ucelená část budovy (např. loď) nebo alespoň část stěn hlavních součástí stavby, ať v celé výšce, nebo jen v nejvyšším patře. Řadí se sem proto i kostelní věže a zvonice s bedněným patrem, stavby s hrázděným štítem a větší dřevěné „střešní věže“, kdy nad hřebenem střechy vyrůstá věžová konstrukce větších rozměrů. Takových staveb se v českých zemích dochovalo 340. Kromě dobře známých dřevěných kostelů jde často o stavby, které se v literatuře objevují poprvé. Jejich stáří sahá od 15. století do nejnovější doby. Text popisuje vznik a vývoj jednotlivých staveb, jejich podobu i konstrukci a také vnitřní vybavení včetně zvonů. Všechny stavby jsou přesně lokalizovány jak administrativními údaji, tak souřadnicemi. Vyznačeny jsou i v mapové příloze, která může sloužit rovněž jako geografický rejstřík. Texty jsou doprovázeny aktuálními fotografiemi exteriérů a interiérů, případně též konstrukčními schématy. Charakter Čech, Moravy a Slezska je z hlediska dřevěné sakrální architektury velmi odlišný (např. dřevěné a polodřevěné zvonice se vyskytují pouze v Čechách), proto je abecední katalog staveb rozdělen podle historických zemí.
Autor se problematice dřevěné sakrální architektury věnuje již tři desetiletí. Je spoluautorem dvojdílné publikace Dřevěné kostely a zvonice v Evropě, která v roce 2011 získala prestižní Cenu Evropské unie / Europa Nostra. Je rovněž předsedou občanského sdružení Společnost pro výzkum dřevěných kostelů a zvonic.
Dílo je to fascinující. Po pár stranách teoretického úvodu už se hrne místo za místem, objekt za objektem. Některé z nich jsem už viděl osobně, některé znám (zatím?) jen z doslechu. A překvapivě u některých bych nikdy nehádal, že jde o stavbu v jádře dřevěnou. Kupodivu nejsem schopen najít historicky alespoň jednu jedinou recenzi. Takový zvláštní stav – jak kdyby kniha prošuměla „bez povšimnutí“, na druhou stranu je však beznadějně rozebraná (výše nákladu není nikde uvedena). A já jsem šťastným majitelem, který má zase z čeho čerpat.
