Maje nepřímý vliv na skutečnost, že se varnsdorfskému publiku na sklonku roku 2021 představil Pražský komorní balet s představením Carmina Vetera, těšil jsem se tehdy jak malé dítě.
Inu, bohužel, bylo z toho h…o. Představení se konalo. Ovšem tehdy panující opatření, o nichž se dnes už volně mluví jako o zcela zbytečných a nefunkčních, mi v návštěvě zabránila. Těšil jsem se, že si snad jednou konečně zafotím něco, co si označení tanec výsostně zasluhuje, nikoli ty sra..y, které se tu za tanec běžně vydávají. Nevyšlo to, a myslím, že už ani nikdy nevyjde. Možná je to dobře. Nejspíš bych byl zklamán. Jednak mám poslední dobou stále silnější pocit, že nic neumím, že nemám nárok, že to byl od začátku omyl. A i kdybych se pokusil, těžko zachytit něco tak perfektního, jako je pohyb tanečníků tohoto souboru.
Tak jsem si alespoň o půl roku později udělal jinou malou radost. Nakladatelství Balet Praha vydalo první titul v plánované ediční řadě Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti. Stala se jím kniha (Studio) Balet Praha: nová vlna československé choreografie.
Anotace:
Publikace (Studio) Balet Praha / Nová vlna československé choreografie je prvním uceleným přehledem, který představuje historii a význam průkopnického souboru Balet Praha (či Studio Balet Praha, jak se nazýval ve svých počátcích). Souboru, za jehož vznikem stáli na počátku 60. let naši nejprogresivnější choreografové Pavel Šmok a Luboš Ogoun a který se stal malým zázrakem v českém baletním umění. Populárně naučná kniha přibližuje taneční historii živou a čtivou formou. S pomocí vzpomínek tanečníků, kteří tuto dobu rozkvětu zažili a v Baletu Praha tančili, ale také programů, dobových článků a řady českých i zahraničních odborných kritik, rozkrývá kniha podmínky, v nichž soubor ve své době fungoval, tvůrčí kořeny obou významných choreografů i genezi nejslavnějších děl, která na jeho repertoáru vznikla. Nedílnou součástí je obrazová dokumentace, která čtenáře provází celou publikací.
Kniha vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Nadace Český hudební fond, Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka a Pražského komorního baletu. Je prvním titulem ediční řady Institutu Pavla Šmoka „Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“. Autorkou knihy je PhDr. Lucie Kocourková.
Samozřejmě nejsem první, kdo si knihy, vydané již v září 2021 v nákladu 500 výtisků, všiml. A samozřejmě nejsem ani odborník na tenhle obor, byť jsem přece jen mírně líznutý. V 80. letech, co dočasný Pražák, jsem pár tehdejších vystoupení viděl. A mám je v hlavě dodnes.
Tahle kniha se však vrací mnohem, mnohem hlouběji. Do situace, kdy si pár bláznů vzalo do hlavy, že něco chtějí, že něco dokáží, v podstatě navzdory všem. Anotace říká, že kniha „rozkrývá podmínky“. To je možná až příliš optimistická formulace. Protože vlastně soubor a jeho tvůrci takřka žádné podmínky neměli. Na druhou stranu – možná právě proto vzniklo, co vzniklo. Pokud člověk nebojuje, zpohodlní, ustrne. Což se o tvorbě Luboše Ogouna a Pavla Šmoka tvrdit nedá. Vytvořili něco, co se zdá až neuvěřitelné. Byť na tu dobu a tvorbu souboru existuje až překvapivě málo faktografických podkladů. Kniha tak těží především z toho, co se označuje orální historií – ze vzpomínek, z rozhovorů (mnohdy i již dříve publikovaných). Možná někdy až příliš jednostranných. Ale díky za to, že jsou, že zůstanou zachovány, že je zmapováno, co se ještě dalo. Mám se zas nač těšit. Pevně doufám, že se dočkám dalších titulů téhle edice.
PS: Pokud vám jméno Pavel Šmok nic neříká a neznáte Pražský komorní balet, pak je to jen a jen vaše chyba!
Aktualizace 2024:
Jak je vidět, někdy je situace v podstatě stále stejná, ať se kolem nás děje co chce. Možná občas i ještě horší…
