Bylo nebylo… No a?
Už nějaký čas vesele předstíráme, že je všechno zas normální, že svět se vrátil do starých kolejí. Všechno se zas může. Bylo znovu tradiční odemykání studánek (nebyl jsem), bylo tradiční otevírání turistické sezóny (nebyl jsem), o právě proběhlém víkendu tradiční velkopáteční čtení (nebyl jsem), pašijová hra (nebyl jsem), tradiční velikonoční jízda (nebyl jsem). Ani jsem na ty akce nezval. Už jsem se potkal s dotazem proč. Ano, v tom je jádro pudla. I já se totiž ptám, proč. Proč bych měl?
Před časem jsem psával, že přízní si nádrž v autě nenaplním. Teď jsem ještě radikálnější. Když někdo dá na FB příspěvku like, tak si tím ani prdel neutřu. MD míval tendence využít „úžasný“ potenciál webu, zkoušel to přes různé odborníky vytěžit, zpeněžit. A víte co? Nic. Časem člověk zjistí, že je mu úplně jedno, jestli na nějaké akce někdo chodí, že tam třeba přišel kvůli avízu – protože z toho nic nemá. Naopak se začalo stávat, že pořádající měli k lecčemu (hlavně ke mně) připomínky či výtky (co to napsal, proč to napsal, jak to napsal, co se do toho sere, když tomu nerozumí). Na takové akce pak těžko chodit osobně či tam někoho posílat. Snadno se to přenese i na další, na ostatní, člověk lehce ztratí chuť. Ano, prošel jsem změnou od „nemusím být v kolektivu“ přes „vadí mi společnost“ k „nenávidím lidi“. Proto nemám zájem se znovu a znovu objevovat na akcích, kde jsem roky býval. Už se mi nechce. Už nemám proč. On se najde někdo jiný, kdo bude hýřit superlativy, kdo to zdokumentuje a komu se poděkuje. Byť, jak mi řekl RK po své nedávné přednášce „nač si kazit krásnou historku nějakou pravdou“.
Takže malý příklad za všechny – Biskupství litoměřické ve svém příspěvku uvádí „Tradiční Velikonoční jízda zvaná německy Osterreiten – jedná se o starý velikonoční zvyk, který se zachoval až do současnosti v německé Lužici. V Čechách se tato tradice zachovala pouze v Mikulášovicích, které leží na hranici s Německem.“ Zní to dobře, že? Nicméně přes veškerou úctu a obdiv k obnovitelům tradice to jaksi není pravda. Už v roce 2013 jsem upozorňoval na fakt, že tahle tradice je stále živá na Novojičínsku, dokonce údajně „kontinuálně se udržely pouze v obci Lukavec na území bývalého etnografického regionu Kravařsko„. A jízda se koná už nějaký čas dokonce nedaleko odtud – ve Václavicích u Hrádku nad Nisou, i letos.
Takže sorry jako, fakt už se mi moc nikam chodit nechce. Ať si vavříny sklízí kdo chce za co chce. Mě v tuhle chvíli daleko víc zajímá, že si za 140 kaček dojedu třeba až do Kralup nad Vltavou a zpátky, nebo že už několikátý rok za sebou je vyhlášená linka 434 k ničemu, protože Jetřichovice jsou opakovaně v hlavní sezóně neprůjezdné.
