Kdo není úplně slepý a nevnímavý, nemohl si nevšimnout. Obzvláště když už to trvá tak dlouho. Nově vznikající výhledy, na každém volném místě překladiště, přecpané kamiony, někde kontejnery, zničené lesní cesty – dřevo, dřevo, dřevo…
Tenhle týden jsem dal na FB citát z čerstvě zakoupené knihy:
…tímto ruchem se děly také škody na polích, loukách a lesích, nikdo nic nešetřil, ale že to bylo na podzim a z polí bylo sklizeno, nebyly tak citelné. Občanstvo je bezmocné. Jezdí se po polích s auty, dělají se na polích skládky a ohrady z prken. V lesích se dělají průseky, ničí obecní cesty, zamačkávají se pod velkou tíhou vozidel pod terén, všechny kanály jsou popraskané a promáčknuté. Slibuje se, že se škody budou hradit….
Ne, není to žádný aktuální popis probíhající „těžby“. Jsou to osobní poznámky starosty malé obce z Orlických hor z roku 1937, kdy tu probíhala výstavba pohraničního opevnění.
Jan Lakosil – Sudety ve stínu Mnichova
A čistě náhodou pár chvil poté mi dorazil odkaz na text zde ->
Schválně si ho přečtěte. Vybírám:
Paradox zničené kolonie Česka je perfektně vidět na stavu lesů. Vojenské prostory Ralska na pískovci s podložím jezera plného kyseliny sírové a uranu po ukončené těžbě jsou plné zdravých borovic a perfektně udržované. … Jdu do chráněného území Českého Švýcarska a vidím neskutečný bordel a nekompetentnost. Mladí ochranářští soudruzi nemají peníze na kvalitní těžbu, hospodářskému lesu vůbec nerozumí a převzali nejhorší zvyklosti rabování lesa od těžařských společností typu Babiše a spol., kterým patří velká část českých lesů. … to nejlepší aukční dřevo jde pochopitelně na Západ, do Rakouska, Německa, dnes i do Číny. Na české pily se ani nedostane, proto ta drahota a chybějící řezivo, a to i za kalamity, kdy v lesích hnijí milióny kubíků kůrovcového dřeva.
