Na počátku roku 2022 se do prodeje dostala výpravná publikace Martina Aschenbrennera Zámky okresu Česká Lípa.
Pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Nepíšu o knihách, které jsem nepřečetl/nedočetl. Ale výjimka potvrzuje pravidlo, už proto, že jednak tuto knihu budu studovat velmi dlouho, jednak ji těžko budu číst souvisle.
Sám autor na webu, věnované této fascinující knize, říká:
Hrady okresu Česká Lípa svou knihu mají (ano, také jde o poklad, který mám v ruce velmi, velmi často), a tak mě napadlo napsat knihu jen o zámcích. Většinou autoři knih a textů o sídlech, zejména těch, která mají starší původ, věnují mnoho energie zkoumání jejich počátků, které jsou téměř vždy mlhavé, a na novější dějiny jim nezbyde dost času a místa. Tomu se zde právě odpomáhá tím, že se věnuji pouze zámkům.V úvodu jsou ovšem vždy představeny starší dějiny místa (stručně, drobným písmem), aby bylo jasné, na co dějiny objektu navazují.
Na zadní straně knihy je text variován:
Zatímco hrady Českolipska již svoji knihu mají, o zámcích to až dosud neplatilo. Sice se samozřejmě v mnoha publikacích objevují, v této knize však přinášíme nejen poměrně podrobné informace o dějinách a stavebním vývoji jednotlivých objektů, ale snažíme zasadit dějiny zámků do souvislostí (k tomu slouží i obsáhlý úvod) a objasnit i jejich dějiny nejnovější, které se obvykle těžko hledají. Texty jsou doprovázeny rodokmeny, v příloze nalezne čtenář mapku panství a také slovníček pojmů. Kniha je dotována pouze samotným autorem.
V tomto okamžiku stojí za to vypíchnout poslední větu – ano, ač je to neuvěřitelné, knihu vydal autor vlastním nákladem (počet výtisků není v tiráži uveden, ale předpokládám, že zrovna moc kousků nebude). Jediné prodejní místo, o kterém aktuálně vím, je Informační středisko v České Lípě. Samozřejmě, nejde o publikaci levnou, ale její informační hodnota je těžko vyčíslitelná, prostě nejde o knihu „lacinou“.
Autor zjevně věnoval pozornost nejen obsahu, ale i samotné knize. Tvrdé desky, křídový papír, látková záložka, mapy, plánky, archivní dokumenty, fotografie, to vše v perfektní kvalitě. Nedovedu si představit, kolik času a práce autor svému „dítku“ věnoval, ale díky mu za to.
Kniha věnuje pozornost mnoha objektům. O některých vyšly dokonce samostatné publikace (Zámek v Mimoni – Zbytečně zbořená památka), u jiných by člověk nečekal, že o nich bude řeč (hrad Děvín byl zřejmě v 16. století adaptován na renesanční zámek). S trochou nadsázky by se snad dalo říct, že kniha informacemi přetéká – těžko někdo ještě někde vyšťourá něco dalšího, něco navíc.
Takže pokud máte rádi historii, architekturu, zajímavosti, neváhejte. A vůbec nemusíte být z Českolipska, tohle čtení nemá hranice.
