Vím, že je to obehraná písnička, ale nemohu si pomoct. Tu základní situaci jistě každý znáte. Přijde vám dopis, kde nějaká firma říká, že jí dlužíte 4,25 Kč a jestli okamžitě nezaplatíte, přijde exekuce. Čili to zaplatíte a nadáváte jako špaček, přičemž musím přiznat bez mučení, že nevím, jak nadává špaček, leda Špaček, kterej mi (Radim) před mnoha lety hrozně vynadal, protože jsem podle něj blbě sestříhal nějakej dokument. No, nic. Takže ty prachy! Když našinec udělá nějakou finanční botu, hrozí mu kromě smrti mrtvičnaté, ještě ta exekuce a ostuda pro všechny generace. A hned při pondělku čtu, že Ministerstvo práce pod vedením toho Drábka, co by měl ležet za všechny své zločiny už dávno šest stop pod zemí, nadělalo za jeho úřadování ve svém (navíc neprůkazném) účetnictví chyby v hodnotě 11 miliard korun. Ne, nepřekoukli jste se. 11 miliard. To vám povídám: za to by bylo přes miliardu Míšů, a ani by ty zmrzliny nemusely být zrovinka v akci… To je děsná představa, že mi (nám) někam Drábek zašantročil jednu miliardu a stomiliónů Míšů. Já se picnu!
A ten náš nový hlava státu! Taky borec! Že se prý s Dalajlámou nesetká, protože z toho nic nekouká. Kdyby byl prý Dalajláma investor, tak by se s ním ten náš kulišák sešel, ale taklhle, když je jenom duchovním vůdcem nějaké té miliardy věřících, tak má na Pražském hradě utrum! Ještě, že Dalajláma není tak mstivý jako „jezevec z Vysočiny“. Ale ono to stejně s tou karmou hlavy státu jistě pohnulo. Když bude mít velkou kliku, reinkarnuje v příštím životě třeba jako zmrzlý Míša… A to jsem na něj laskavý!
