Žáci třetích a čtvrtých ročníků byli pozváni do auly, aby si vyslechli jeho prezentaci; řeč byla o rezortu, který spravuje a o věcech okolo životního prostředí České republiky.
„Určitě se hodně těším, hlavně na stoprocentně záživné dotazy ostatních.“ prozrazuje student Septimy A Ondřej Mráz.
Podivínský přišel do auly s desetiminutovým zpožděním, které později vysvětlila paní ředitelka jako „zdržení u kafe“, což nekorespondovalo s vysvětlením ministra, protože ten zpoždění vysvětloval „místní objížďkou“, kvůli které nestihl dorazit včas.
Do akademické čtvrthodinky ale ještě pět minut scházelo, takže proč ne.
Pan ministr na začátek diplomaticky pochválil naší školu a pak se pustil do výkladu.
Bohužel ale studenti viděli celých dvacet minut pouze, jak to říci … pouze ministrova záda, a slyšeli poměrně nesrozumitelné mumlání směrem k plátnu, na které se promítala prezentace.
A těžko říci, jestli právě tahle prezentace byla určena pro školy.
Jestli jsem dobře rozuměl, týkal se výklad znečištění životního prostředí a boje s tímto problémem.
Zajímavější část ale přišla po (sorry, ale opravdu) nepřesvědčivém výkonu ministra, když se dostalo na otázky studentů.
První dotaz byl odborného rázu, s tím si ale Podivínský nevěděl rady a přiznal, že na takové věci má specialisty.
Středobodem diskuze se stal dotaz studenta třetího ročníku: „To jako vážně? Přijdete pozdě, potom vyprávíte patnáct minut svojí prezentaci, koukáte celou dobu na tu tabuli a vůbec vám nejde rozumět. Co z toho pak máme mít my?“ na kterou zaskočený pan ministr také těžko hledal odpověď a bylo patrné, že jako politik je nový a nenaučil se ještě z těchto situací správně „politicky“ vybruslit.
Když se dostalo na první politickou otázku, paní ředitelka tento směr rozpravy rázně odmítla a po několika dalších dotazech sezení ihned ukončila.
Průběh působil na studenty poněkud rozpačitě i když student Mráz dodal, politicky a diplomaticky: ,,Rozhodně to bylo zajímavé.“
Toho chlapce možná čeká politická kariéra.
