V květnu 2021 při Noci kostelů přímo na dotčeném místě byla pokřtěna i požehnána kniha Zahořany – Cesta časem a prostorem.
Někdy je člověk zaskočen. Vybírám si (už docela dlouho, když může člověk jen cestovat a nejsou žádné akce) trasy místy, kam se snadno dostanu hromadnou dopravou (prostě těch 140 korun za celý den cestování síťovkou DÚK je nepřekonatelná nabídka). Hodně často jen tak po čuchu. Příliš si dopředu neprověřuji, co mne na tom kterém místě konkrétně čeká. A pak člověk nestačí žasnout. Dědina, o níž jste v životě neslyšeli. Malebný, výrazný, dominantní kostel. V jeho okolí drobné sakrální památky. Na návsi kaplička, o kus dál rozlehlý zámek a v jeho blízkosti sochy… Fantazie. Po návratu začnete s hledáním podrobností, jestli by se někde nedalo zjistit něco víc. A ono ejhle – o Zahořanech vyšla kniha. A to nikoli kniha ledajaká.
Anotace:
Kolektivní monografie se věnuje venkovské lokalitě Zahořany nedaleko Litoměřic. Až do 19. století představovaly správní centrum rozsáhlého panství, jehož sídla byla roztroušena v severovýchodní části Českého středohoří. V první části zvou autoři čtenáře nejprve na cestu sedmi stoletími historického vývoje Zahořan: zaměřují se zejména na osobnosti nejvýznamnějších feudálních držitelů a na dějiny obce po zániku patrimoniální správy, ale také na otázky ekonomického fungování někdejšího panství, duchovní správy a školství. V druhé části se čtenář může vydat na retrospektivní cestu prostorem Zahořan: nejprve je představena podoba zdejší kulturní krajiny a urbanistický vývoj vsi, v níž jsou dodnes dochovány zajímavé objekty tradičního venkovského stavitelství. Detailní pozornost je věnována dvojici nejvýznamnějších zahořanských památek. První z nich je kostel Nejsvětější Trojice, vytvářející výraznou dominantu vsi – prozatím nedoceněná perla raně barokní architektury výrazně nadregionálního významu. Tou druhou je zahořanský zámek, v jehož podobě se zajímavě odráží složitý stavební vývoj od doznívající renesance až po období klasicismu. V rámci širšího kontextu jsou zde připomenuty také pražské paláce patřící v minulosti zahořanským držitelům. Cestu prostorem Zahořan uzavírá přehled zdejších drobných sakrálních památek.
Knihu vydalo nakladatelství Pavel Mervart Červený Kostelec a Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, dle tiráže už v roce 2020. Neuvěřitelných 516 stran v pevné vazbě vzniklo v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky, projektu Hortus Montium Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří, řešeného v letech 2018-2022. Někdy si říkám, že ty různé dotace a granty smysl mají…
Jak je vidět z obsahu, text je rozdělen na dvě části – čas a prostor, jak avizuje název.
Pátrání po historii, následně urbanistická stránka. Především výše zmíněný kostel a zámek, ale nejen tyto stavby.
Pestrou směsici autorů z ústeckého UJEPu doplňují archiváři (z Biskupství litoměřického, Archivu hlavního města Prahy, Státního oblastního archivu v Litoměřicích či Archivu města Ústní nad Labem; tj. tedy i např. nám ve výběžku dobře známý Petr Karlíček) a pracovníci Národního památkového ústavu. A i když možná názvy některých kapitol někoho vyděsí (20 stran o štukové výzdobě stavby!), v žádném případě nejde o knihu, která by se nedala číst. Naopak, díky svému přesahu (šlo o opravdu významnou obec) někdy text připomíná detektivku. Spousta map, plánů, fotografií. A to i historických, které představují při porovnání s aktuální skutečností nejedno překvapení…
Lze jen závidět. Takovou podrobnou monografii nemá hned tak někdo.
