Přo nedávném státním svátku byla pro plebs otevena jinak nepřístupná zahrada Černínského paláce. Navzdory davům jsem odbočil cestou k Volovi a udělal si pár snímků.
Situování zahrady paláce předznamenala poloha pozemků i obytné a repre-zentační potřeby stavebníka Humprechta Jana hraběte Černína z Chuděnic, místodržitele království českého a později prvního komořícho, nositele Řádu Zlatého rouna.
Menší proporce zahrady byly vyváženy důvtipem stavitele Francesca Carratiho (1615/20 – 1677), který projektoval i Černínský palác, dokončený roku 1676.
Pro zajímavost – osa paláce i zahrady směřuje přímo k Řípu.
Vzhledem ke smrti Carrattio i hraběte Černína zahradu dotvořil Domenico Edigo Rossi (data neznámá) pro nejvyššího Heřmana jakuba Černína (1659 – 1710). Dalším budovatelem zahrady byl v letech 1718-22 slavný František Maxmilián Kaňka (1674 – 1766) – vybudoval terasu paláce, obnovil horní bazén a kaskády a předevím vystavěl pavilon v podobě oranžerie.
Nesnáze černínského majetku po předčasném skonu Františka Josefa Černína (1697 – 1733), nejvyššího číšníka království českého, a války Marie Terezie o ra-kouské dědictví zahradu značně poškodily, roku 1742 jí vedly zákopy a Kaňkův pavilon byl stržen.
Obnovil jej a zahradu vzkřísil Anselmo Lurago roku 1747-9, když palácem vládl Prokop Vojtěch Černín (1726 – 1777), ale při obléhání Prahy Prusy (1757) byla znovu poničena.
Ranou do vazu byl pro zahradu prodej paláce Eugenem Karlem Černínem (1796 – 1868), jinak milovníku historie, c.k. ženijnímu ředitelství v Praze (1851). Zahrada byla zavezena zeminou a stavebním rumem z paláce, který byl v letech 1855-6 upravován. Ze zahradního pavilonu stala se kovárna.
Zahrada potom kompletně změnila svůj vzhled ve 20. a 30 letech min.st.
(viz fotografie) a nakonec v letech 1994-7.
Černínský palác dnes slouží Ministerstvu zahraničí ČR.
