V roce 2020 se do prodeje přičiněním Muzea Českého ráje v Turnově dostala za finanční podpory Ministerstva kultury ČR publikace Řezbáři v kameni – Lidová sakrální skulptura 19. století v Pojizeří.
Za prvé – knihu mám doma už delší dobu, ale teď nazrál čas. Bude tu obdobných postupně víc.
Za druhé – léto 2020. Po proklatém začátku roku, kdy svět zůstal ochromen, blokován a vystrašen, se zdálo, že bude fajn. Najednou se začalo opět cestovat, docela volně. V té době fungovalo pro mne ideální spojení. Po osmé z VDF Trilex do Žitavy, přestup do Liberce, a odtud celý kraj na dlani. Mezinárodní jízdenka Euro-Nisa-Ticket stála 160 korun, takže i když jsem třeba nejel za hranice, pořád se vyplácela. Tak jsem trajdal, poznával, dokumentoval, a pak následně doma mnohdy zjišťoval, že se nedá nic moc zjistit. A pak najednou na mne hlubiny netu vyvrhly info, že turnovské muzeum nabízí novinku o sochařích regionu, kterým jsem začal procházet. Takovou příležitost nelze nechat jen tak:
„Řezbáři“ bylo v 18. a 19. století označení pro sochaře a označovali se tak i lidoví kameníci v Pojizeří, kterým je knížka věnována. V minulosti již dílu lidových umělců, kteří tu od 20. let 19. století vytvářeli pískovcové kříže, kalvárie a sochy svatých, věnovali pozornost manželé Scheybalovi. Jejich výpravná publikace Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů z roku 1985 byla dlouho základní literaturou pro vlastivědné a národopisné pracovníky i veřejnost se zájmem o lidové umění. Vždyť s podobným kulturním fenoménem co do počtu dochovaných památek i charakteristického stylu se v Čechách ani na Moravě nesetkáme.
Na rozdíl od knihy Scheybalových se však Řezbáři v kameni opírají nejen o důkladnou terénní dokumentaci, ale také o rozsáhlý osmiletý archivní výzkum, podpořený, stejně jako kniha, Ministerstvem kultury ČR. Díky tomu tak na 166 stranách přináší novou a bohatou obrazovou dokumentaci včetně nepublikovaných historických snímků a kreseb, životopisná data o rodinách pojizerských kameníků a opravuje řadu mylných údajů a připsání dochovaných kamenických prací jednotlivým autorům. Za kapitolami věnovanými životu a dílům Martinců, Zemanů, Prokopů a Beranů následují Patroni a pomocníci a Nebeklíč s katalogem světců, kteří se na kamenických památkách v našem regionu vyskytují, stručnými údaji o nich a atributech, podle kterých je můžete rozeznat. V závěru této obsažné, avšak populárně psané knížky jsou kapitoly Pestrý a dramatický život drobných památek a Co pro ně můžeme udělat? V těch se dočtete o osudech vybraných kamenických prací i základních pravidlech, jak dnes k drobným kamenickým památkám šetrně přistupovat.
Autor: PhDr. Miroslav Cogan
Cena: 430 Kč
Ta kniha se dá číst různými způsoby. Trochu je to klasická beletrie, seznamující nejprve obecně s fenoménem drobných kamenických sakrálních památek, následně pak životními osudy tvůrců či celých rodinných klanů, na konci pak s důvody vzniku či donátory. Je tu i Nebeklíč, nabízející legendy a atributy zobrazovaných svatých, a pár slov o ochraně a údržbě. Samozřejmě je to zároveň encyklopedie, plná fotografií, fakt, dat a údajů. A zároveň trochu také detektivka, protože spousta, velká spousta se vlastně neví, musí hledat, pátrat, objevovat, dovozovat…
Křížem krážem regionem, od monumentálních skulptur až po sokly křížků. Jedinou nevýhodu ta kniha pro lidi jako já má – nemá žádný rejstřík. Pokud tedy narazíte v krajině na nějakou konkrétní sochu, je třeba prolistovat bdělým okem celou knihu a snažit se ji mezi všemi popsanými objevit. Nebo celou knihu důkladně nastudovat a zapamatovat – což je ovšem nad mé síly…
