Už jsem fakt nechtěl. Myslel jsem, že jsem napsal a řekl víc, než bylo třeba, a nebudu se k tomu vracet. Ovšem nikdy neříkej nikdy.
Když jsem minulý rok napsal, že svět už nebude nikdy jako dřív a že jsem nemyslel, že se dočkám doby, kdy fyzický kontakt bude trestným činem, byl jsem za debila, panikáře, maniaka, lháře a milion dalších odsouzeníhodných osob. Pořád jsme četli a slyšeli o tom, jak je třeba ještě chvíli vydržet, jak vzorně počkat, jak dodržovat a dbát. A proč? Abychom se dočkali oficiálního „Byl bych k návratu k něčemu, čemu se říká úplný normál, spíš v tuto chvíli opatrný až skeptický.“
Ono je to jedno. Kolik fake news a konspiračních teorií jste četli. Kolik vyjádření odborníků i „odborníků“ máte nastudováno. Čemu věříte či co proklínáte. Najít pravdu v tom všem je velmi těžké. Ba spíš nemožné. Protože to vypadá, že pravda není. Možná na ten vir umřela jako první.
Pláčou sportovci. Pláčou kulturní instituce. Pláčou památky, galerie, muzea. Pláčou školy, momentálně i ty umělecké. Snahy o virtuálno. Streamovaná představení, internetové výstavy, on-line výuka. Pořád mi chodí upozornění a pozvánky a plány. Už se nemůžu ani smát. Pardon, nezájem. Já tudy jít nemohu, nebaví, nezajímá, nechci. Už jsem to fakt zavinul. Utvrzoval jsem se v tom už nějakou dobu. Co jsem napsal, to bylo blbě. Obrázky nestály nikdy za nic. Takže není-li o čem, je to vlastně dobře. Tohle už není hibernace, nýbrž klinická smrt. Nejsem někdo, kdo by směl i v téhle době tam, kam ostatní v tuto chvíli nemohou. A prostě už od loňska nevěřím, že ještě někdy něco bude.
Snadno se prokázalo, že má účast kdekoli a kdykoli byla nesmyslná, mnohdy nežádoucí, a i do budoucna bude nadbytečná a neefektivní. Svět existoval beze mne a bude tak existovat i dál. Mnohem lépe.
Snad jediné, co mě mrzí, že jsem se spletl v malém detailu. Předpokládal jsem totální zánik kolektivní turistiky. Proto jsem naivně a chaoticky pokračoval v příspěvcích jinde. Co kdyby tohle někoho náhodou zajímalo, co kdyby se to hodilo. Jenže směřujeme jasně k tomu, že nebude možná ani ta individuální. Že se dostaneme k tvrdému omezení pohybu, k úplným zákazům vycházení. Takže sorry jako. Čau lidi.
Aktualizace 13. února 2021:
Takže „zatím“ se zákazy přesunů týkají jen 3 okresů. Jak dlouho asi jen těch tří?
Aktualizace 14. února 2021:
Tak jo. Už rok jsme v prdeli. A teď to vypadalo, že tak hluboko, že si vlastně nikdo neví rady s tím, jak to po ťafce celou dobu nic neřešící garnituře udělat dál. Tudíž to dopadlo, jak to dopadlo. Vlastně se nic nestalo, jedeme dál, stejně jako to bylo celou dobu. Mám velké obavy, že jediná kosmetická změna, které se dočkáme, budou povinné respirátory. Protože nevěřím, že by cokoli jiného z podmínek, jakože požadovaných hejtmany (aby úplně neztratili tvář), bylo splněno. Už jsme to viděli, jak nejvyšší plní podmínky. Takže smolík.
Aktualizace 19. února 2021:
Nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. To člověk opravdu nevymyslí, co nám ještě všechno mohou předvést. Marné předsevzetí, že se už nenecháme ničím překvapit, dalším vývojem zaskočit. A pokaždé se dočkáme důkazu, jak moc si s námi dokáží vytřít prdel. Opozice přišla o pozice, protože sice chtěla slavit úspěchy, ale místo toho klouže do sraček, protože sliby chyby. A ty, občane, protože jsi mlel pantem, vezmi si těch náhubků hned několik přes sebe. Opravdu to myslí vážně? Myslí.
Aktualizace 20. února 2021:
Neměl bych to dělat. Ale zase si nemůžu pomoct. Tentokrát si dovolím hádat, že po odstřelení otevírání obchodů a čarovných nákupech testů do škol (zase totéž, co minulý rok – předražené, pofidérní, problematický dodavatel) padne i slíbené pouštění žáků do škol. S čísly to uděláme tak, aby naopak mohlo dojít k típnutí i toho mála, co bylo dosud povoleno.
Aktualizace 20. února 2021 číslo 2:
Situace začíná poněkud nepříjemně zrychlovat. Než stačím jednu predikci dopsat, stane se skutečností. Byl bych mnohem raději, kdyby se mi někdo vysmál, jaký jsem blb, že si vymýšlím a nesmyslně panikařím. Místo toho čtu v oficiálním vyjádření skoro totéž, co jsem psal. Je tedy čas pokoušet budoucnost znovu. A moc se těším na chvíli, až mi to přestane vycházet. Po mediální masáži o tom, jak jsme na tom hrozně, PES zase skáče výš a výš, byť se jím nikdo dávno neřídí (a počítá se stále dál jen proto, aby bylo čím strašit) a lid se neumí chovat a zahlcuje nebohé regiony, čímž je zamořuje (nemusíme chodit do zakázaných Krkonoš nebo aktuálně propíraných Orlických hor, stačí nám zcela víkendová katastrofa v Brtníkách a Kyjovském údolí), čekám jediné. S podporou toho, jak údajně pomohla uzávěra již výše zmíněných 3 okresů, dojde řeč na to, že než zakazovat a hlídat další problematické regiony, bude organizačně jednodušší vrátit se k myšlence kilometráže. A bude vyhlášen obecný zákaz pohybu.
Aktualizace 22. února 2021 regionální:
Na webu města Varnsdorf se objevil přehled výsledků dotačních řízení pro letošní rok. Tak jsem se zas pobavil. On si opravdu někdo myslí, že se letos bude jakákoli akce konat? Že bude možné cokoli uskutečnit? Zbytečné plány, marná snaha. Ty prachy zůstanou v rozpočtu. A dle mého dlouho, protože nevidím žádnou změnu, naději, výhled, plán. Bude to pořád stejné.
Aktualizace 24. února 2021:
Sliby se slibují, blázni se radují:
Když mluvíme o lockdownu, tak je to o tom, aby lidé minimalizovali kontakty.
Ve hře je omezení pohybu na vzdálenost 20 kilometrů od bydliště i omezení prodeje jen na nezbytně nutné zboží. A to až na tři týdny. Dodržování opatření by měla přísněji vymáhat policie.
Hovořilo se o možnosti uzavření dosud fungujících mateřských a části základních škol.
Máte někdo ještě vůbec nějaké kontakty? Vyrazíte shánět droždí? Dáte děti k ježibabě do chaloupky, aby je strčila do pece a byl konečně pokoj?
Aktualizace 26. února 2021:
Čas skončit s dalšími predikcemi. Realita předstihuje nejčernější myšlenky. Už se nechci „dívat“ do budoucnosti, protože zjevně žádná není. Žádné světlo na konci tunelu, protože ani být nemůže. Žádné plány, protože si nikdo neví rady. Nemá, nemá to řešení. Už se ani nesměju, když vidím, že zoufalci a idealisté opravdu plánují akce na jaro, na léto. NEBUDE, už nic prostě nebude.
A malá perlička – všimli jste si, jak „nedělají“ chyby? Poté, co se výrobce ohradil, že zdvojení chirurgických roušek je totální krávovina, ohrožující zdraví nositele, nejprve ministerstvo zablábolilo, že je to správně a jediná cesta, aby po necelém týdnu vypustilo info, že takové opatření nestačí a budou povolené jen respirátory. Chyby nedělají, makají…
Aktualizace 28. února 2021:
Doufám, že skončí něco (někdo) úplně jiný. Protože po třech týdnech se totiž nestane nic, ale vůbec NIC, ať budou čísla ohýbat jak chtějí.
Aktualizace 1. března 2021:
Aktualizace 2. března 2021:
Mail, co potěší…
Aktualizace 5. března 2021:
Tohle už jsem kdysi někde slyšel. Říkalo se tomu dobrovolně povinně. Třeba volby nebo prvomájový průvod.
Aktualizace 9. března 2021:
Není to tak dlouho, co jsem napsal: Jdu. Jedno kam, proč. Ale jdu. Protože musím. Hodinový stroj, který nejde, je k ničemu. Mrtvý. Na vyhození.Vypadalo to tou dobou blbě, ale vůbec jsem si v tu chvíli nedokázal představit, o kolik to ještě může být horší. Protože teď už jsem dle své vlastní definice mrtvý. Protože nikam nejdu. Zastavil jsem se. A to nejen kvůli (ne)možnosti pochodovat jen v rámci katastru „své“ obce. Krom příležitosti jsem totiž také ztratil chuť, motivaci. Nedává to smysl. Nejsem optimista jako ti, co nyní smejčí každý kout, kam je ještě nařízení pustí. Nejsem optimista jako ti, co věří, že to něčemu pomůže. Ať si o mně myslí kdo chce co chce, nemohu se zbavit dojmu, že je úplně jedno, co jak kdy dodržujeme a činíme. Efekt nula. Opakuji – dochází jen k časovému posunu. Myslím si to stále. Podle mého jen idiot si může slibovat, že současná opatření něco vyřeší. Ne, nevyřeší. Tak, jako se nikdy nevyřešila chřipka, která tu s námi byla rok co rok. Tohle větší svinstvo jen pomocí zákazů tlačíme před sebou, zpomalujeme, a jakmile si někdo troufne v čemkoli povolit, budeme to tu mít znovu, stejně. Machrování čísly, kterým nevěří ani ti, co je odevzdávají a kteří se jimi sami dávno neřídí, o tom, jak co zabralo a pomohlo, je trochu směšné, trochu trapné, ale hlavně k ničemu. Pořád stejně – musíme vydržet alespoň 14 dní, aby se vidělo, a už po týdnu jásáme, jak je účinné to, co bylo vymyšleno a prosazeno. A pak dalších 14 dní. Další měsíc. Další půlrok. Místo toho, aby v nemocnicích za tu dobu přibylo potřebných lůžek a personálu. Protože tak, jako jsme žili s onou zmíněnou chřipkou (tedy spíš chřipkami, protože šlo každý rok o jiný kmen, proti nimž mnohdy užitá vakcína byla střelnou zcela naslepo), budeme žít s tímhle sajrajtem. A budeme nakonec rádi, že se po něm umírá vlastně tak málo. Protože ho stejně jako tu chřipku nakonec dostaneme všichni, i opakovaně. A nepomůže tomu ani speciální bumážka, že jsme „čistí“. Chápu, že užití žluté hvězdy se sloganem „Neočkovaní“ vyvolalo takovou reakci a odpor. Ale na druhou stranu – je to zkratka, jednoduchá asociace. Protože to tak prostě bude. Kdo ten papír nebude mít, nesedne si ani do autobusu nebo vlaku. Proto stojím už teď. Začnete bourat.
Aktualizace 12. března 2021:
Už je to tu zas. Plky, sliby, očekávání. Prý jsme na tom lépe a lépe, začíná se plánovat rozvolnění. Že opatření zabrala, a jsou úspěšná. Hele, já se v tom fakt nevyznám, nejsem odborník, ničemu nerozumím. To jako ten virus za ty dva týdny umřel a už nebude? Nebo se specializoval jen na přespolní, a ty, kteří courali v rámci svého katastru, nenapadal, protože číhá jen na ty z vedlejší obce/okresu? Co se asi tak stane, až? Jak dlouho budeme čekat na další cyklus zákazů?
A co se týče těch povinných testování – psal jsem už v souvislosti se Slovenskem, kde to nakonec byl průser jak mraky. Kolik milionů lidí to má (mělo?) být otestovaných? Kde ta čísla jsou v nějakých statistikách, když počty testů jsou, zdá se, relativně pořád stejné (alespoň jsem si nevšiml, že by jakákoli média komentovala jejich prudký nárůst). A dneska nám s velkou slávou sdělují, že se našlo pozitivních kolem 2%. To by nám ten tvrdý lockdown s ukončením ekonomiky fakt pomohl… Jenže odkud se tedy ti nemocní berou, když to není ani ve firmách? A fakt skvěle:
Aktualizace 15. 3. 2021:
Je to k smíchu, nebo k pláči? Vládní opatření jsou efektivní. Jenom se nic neděje a čísla neklesají. Proto je třeba vytrvat, a nejlépe ještě přitvrdit. Testovat se musí i ve firmách s 10 zaměstnanci. Zatím navrhujeme jen dvakrát týdně, ale není všem dnům konec. Sice se nedaří ty nakažené a nemocné najít, protože 98% nespolehlivých testů je negativních, ale když už jsou nakoupené, musíme je direktivně vyplácat na těch zdravých. A jedeme dál.
Aktualizace 17. 3. 2021:
„Hlavní roli během distanční výuky hrají děti a učitelé.“ Po roce fakt bomba zjištění. Kdo by si to jen pomyslel? Tak jim z osnov vypustíme, co se nehodí, aby se nemusely dětičky moc biflovat. Máme tu slušný začátek budoucích generací. Chtěl jsem napsat jakých, ale budu se ještě chvíli snažit držet zpátky.
Aktualizace 19. 3. 2021:
„Očkování lidé jsou minimální hrozbou pro sebe i své okolí. Jak se bude očkování rozšiřovat, budeme zvětšovat možnosti a priority, které bude mít naočkovaný člověk. To je ta správná cesta,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný na tiskové konferenci.
Předpokládám, že to ti všichni 70+, zdravotníci, hasiči a učitelé ocení, že budou smět tak brzy někam cestovat. My ostatní prostě dál zůstaneme v domácím vězení. Jak prosté, milý Watsone.
Aktualizace 24. 3. 2021:
Nejlepší vtipy jsou ty nechtěné.
Během online výuky viděli rodiče řadu věcí: učitelství je náročné, děti jsou přehlcené učivem. Odborná debata probíhá od 9 do 16 hodin. Vystupuje na ní více než dvacet špičkových vědců, renomovaných expertů a zástupců odborných institucí a vlády. Namátkou ministr školství Robert Plaga, ministr zdravotnictví Jan Blatný, epidemiolog Petr Smejkal…
Aktualizace 25. 3. 2021:
Opravdu, ale opravdu si někdo myslí, že se někdy někam vrátíme, že bude ještě někdy něco „normální“? Opozice sice střečkuje, hrozí, nechce spolupracovat, ale ve své podstatě se bojí, že kdyby k něčemu došlo a ono se to podělalo, padlo by to na jejich hlavy. Takže podpora-nepodpora nouzového stavu, nic nebude. Jen Velikonoce až do července.
Protože asi takhle:
Aktualizace 26. 3. 2021:
Jen blázni se radují. Copak se najde ještě někdo, kdo by takovému blábolu uvěřil? No, prostě přestanou jezdit vlaky…