Už několik let je trendem dávat si sportovní předsevzetí. Někdo se dokope vyběhnout ven a kličkuje mezi kupičkami sněhu a někdo to zas zkouší v pohodlí domova, kde se na karimatce snaží napodobovat to, co dělá ta paní ve videu na YouTube. A tak moje otázka zní – má to smysl?
Já osobně se sportem začala aktivněji a hlavně pravidelně minulý rok na jaře. A to protože jsem chtěla. Neměla jsem potřebu čekat na začátek dalšího roku, na nový měsíc nebo na to, až bude příští pondělí. Myslím si, že ty tak zvané „až“ řeči jsou jen zbytečné odkládání.
„Začít s běháním nebo s jakoukoliv jinou pohybovou aktivitou má smysl kdykoliv, spojovat její začátek s jedním konkrétním datem kvůli pověře „jak na Nový rok, tak po celý rok“ je zbytečné. Procento splněných novoročních předsevzetí je úplně stejné jako u předsevzetí učiněných kdykoliv jindy v průběhu roku.“ – Michal Šandera (běžecký vytrvalec)
A stejně to „jak na Nový rok, tak po celý rok“ nikdo nevydrží. Cíle bychom si měli dávat po celý rok. Začít u těch malinkých, postupně jich dosahovat a zvyšovat své nároky. Hlavní je, abychom si pohyb, ať už je jakýkoli, užívali a nenutili se do něj. Protože pokud se budeš nutit, tak tě to zákonitě přestane i bavit.
Sport tě neskutečně nabije energií, ač se to na první pohled nezdá. Není to však energie fyzická, kterou u sportu musíš nutně vydat, ale za odměnu to je energie psychická, která ti po skončení aktivity výrazně stoupne. Před pár dny jsem se při běhu pěkně čvachtala v rozmočeném sněhu, klouzalo mi to, zastavovala jsem. Prostě to nebylo úplně vončo. Ale když jsem doběhla zpět před branku, tak mě zalil neskutečný pocit spokojenosti a možná i trošku hrdosti, že jsem do toho počasí vůbec vylezla.
„Můj názor je takový, že pokud se sebou chceš něco udělat, tak si ten cíl musíš jasně stanovit. V některých případech funguje, a udělal jsem to i párkrát já, že si ten cíl přesně napíšeš na nějaký papír a nalepíš si to zevnitř na dveře od záchodu (směje se). A to je věc, kterou vidíš několikrát denně a nemůžeš se jí těma očima vyhnout. A vždycky když ten papír uvidíš, musíš si říct „Co dnes udělám pro to, abych toho cíle dosáhl?“ a prostě to taky ten den udělat.“ – Karel Valenta (běžecký vrchař)
Zkrátka nezáleží, jestli je osmého února nebo dvacátého pátého srpna. Prostě začni! Protože pokud nezačneš teď, tak odkládání na „až“ ti nepomůže.