V ediční řadě Průvodce nakladatelství Academia v roce 2018 vyšel Průvodce stalinistickou Prahou 1948 – 1956 autora Jiřího Padevěta.
Většina Průvodců, která mi dosud prošla rukama, byla věnována místopisu nebo druhé světové válce. Tohle je ale úplně jiná kapitola.
Anotace:
Kniha koncipovaná jako historický průvodce zavede čtenáře na místa spojená s komunistickou represí proti občanům Československa, na místa, kde byli vězněni a mučeni lidé, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, do bytů, kde se scházeli protikomunističtí odbojáři s kurýry tajných služeb demokratického světa, i do bytů, kde tvořili spisovatelé či malíři, nebo na místa, odkud poprvé vysílala Československá televize.
I tento průvodce patří do kategorie těch, které si sebou na cestu těžko vezmete. 968 stran se sotva vejde do batohu. Ale i jinak je tahle kniha „těžká“. Nestává se mi příliš často, abych hned po pár prvních stránkách měl divný pocit kolem žaludku a začínalo mi být fyzicky zle. Důvod je velmi jednoduchý – jak sám autor říká: Komunistický režim v padesátých letech 20. století byl depresivnější období než byla nacistická okupace českých zemí během druhé světové války, protože „Nepřítelem jsme byli my. Bojovali jsme sami proti sobě, což je vždycky těžší než boj proti cizímu.“
Těžko se chápe i generaci, která část toho ještě zažila:
Hellichova 455/5 (od roku 1946 do roku 1952 Šámalova)
V domě bydlel strážmistr SNB Miloslav Šampalík, který byl za pouhé umožňování kontaktu mezi politickými vězni odsouzen Státním soudem v červnu 1949 k trestu odnětí svobody na šestnáct let.
V neskutečné směsi se tu prolíná všednodenní život s událostmi hýbajícími celostátní politikou. Divadelní premiéry, posezení básníků v kavárnách, zatýkání za „protistátní činnost“, udávání, provokace, výslechy a vězení. Všední domy se stávají nevšedními díky osudu mnoha a mnoha lidí, o jejichž osudech dnes už málokdo něco ví. Možná i proto je anotace tentokrát nepřesná, pro někoho třeba i zavádějící – není to jen o senzacích a „velkých“ věcech. Ale třeba i „jen“ o tom, kdo kde koho potkal poprvé, kde vzniklo jaké „muzeum“, kde komu zabavili jeho dům, firmu, majetek.
Komunistická devastace se týkala všech oborů lidské činnosti, počínaje sportem přes kulturu až po soudnictví nebo policii.
Jiří Padevět
Není to encyklopedie v tom smyslu, že bychom se tu dozvěděli o každém ze jmenovaných něco víc – rozsah takové publikace by byl neúnosný. Jde spíš o návod, postrčení, pobídku k dalšímu studiu. A hlavně o připomínku. I když se ty roky zdají dávno, dávno minulé, jejich důsledky nás dodnes ovlivňují více, než jsme si ochotni připustit.
