„Po malých dávkách užívej mne!“ (Zeno Kaprál)
Básnická novinka z nakladatelství 
Lze zakoupit například zde ->
Poslední knižní vydání básní nedávno zemřelého básníka Zeno Kaprála nese zdánlivě ekologický název: Tříděný odpad. Pokud by skutečně mělo jít o ekologii, pak v tomto případě jedině o ekologii ducha. Důkladnou a promyšlenou. A „odpadem“ je v tomto případě zcela určitě to „co v básních není“. Brněnské nakladatelství Druhé město sbírku v rekordním čase stihlo vydat tak, aby ji těžce nemocný básník ještě alespoň spatřil. Díky.
O básníkovi v anotaci k jeho poslední sbírce vydavatel Martin Reiner napsal:
„Básník Miroslav Holub kdysi řekl, že je básníkem pouze v té chvíli, když píše báseň. Věřím, že mnoho kolegů by s takovou definicí souhlasilo. Zeno Kaprál je ale z jiného těsta. Jen jsem za těch třicet let, co se známe, nezjistil, zda jeho hlava pracuje na nové básni celých dvacet čtyři hodin denně, nebo je prostě nějak záhadně básníkem i ve chvíli, kdy zrovna nepíše báseň. Abych to zjednodušil: Zeno žije v paralelním vesmíru, odkud nám posílá stručné depeše. Fascinující, překvapivé, smutné, veselé, texty napsané stoletým dítětem. Zeno Kaprál: jeden z posledních Básníků.“
Sbírka obsahuje třiašedesát básní, z nichž několik vybírám pro malou ochutnávku v příloze článku. Ale hned a tady neodolám básni, kterou Zeno věnoval rodičům. Je v ní obsažen celý život. Ne „jakoby“, jak teď s oblibou kdekdo o kdečem říkává, ale doopravdy, s plnou silou, jakou může mít snad jen slovo:
Při četbě Zenovy poslední sbírky, tak jako u předešlých, se nemohu zbavit zaujatosti pro jeho způsob přemýšlení. Pro jeho práci se slovy a významy. Někdy se s ním přu, ale většinou ho bez váhání „žeru“. Smí se tak mluvit o poezii? A tu se mi zdá, že nemá smysl se o jeho poezii komunikovat jinak než její četbou. Proto ji naléhavě doporučuji.
Milan Hrabal
O autorovi:
Zeno Kaprál (19. října 1941 Brno – 26. října 2020 Strmilov)
Český básník, představitel brněnské bohémské generace šedesátých let, autor spirituální lyriky s důrazem na tradiční formy.
Absolvoval pedagogickou školu v Karlových Varech. Během života prošel řadou zaměstnání.
Časopisecky debutoval v roce 1957, v roce 1962 vydal první sbírku Ploty. Po nástupu normalizace mohl publikovat pouze v samizdatu. V roce 1992 vyšla kniha textů z tohoto období nazvaná Reinerův výbor. Od té doby vydal dalších čtrnáct většinou básnických knížek. Za svou tvorbu obdržel Cenu Českého literárního fondu (1992) a Cenu města Brna (2005). Žil v Brně a Strmilově.
-mhra-
Příloha – 5 básní ze sbírky Tříděný odpad:
