V ediční řadě Průvodce nakladatelství Academia v roce 2018 vyšel také titul Za dráty (Tábory v období 1938-1945 na území dnešní České republiky) autora Jiřího Padevěta.
Další titul autora, který se (nejen) těmto letům totality věnuje s nevšední péčí, další titul, který v nikom nemůže budit optimismus, další titul, se kterým by se měla seznámit spousta lidí, kteří by ho však dobrovolně do ruky nevzali.
Anotace:
Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil.
V průvodci najdete pobočky velkých nacistických táborů, jako byly Auschwitz, Flossenbürg nebo Gross-Rosen, tábory zřizované bezprostředně po záboru pohraničí a určené především k internaci politických odpůrců z řad českých Němců, tábory určené k internaci Romů, pracovně-výchovné tábory určené pro občany protektorátu nebo poměrně neznámé tábory pro maďarské Židy, vznikající v roce 1944 především na jižní Moravě.
V knize je u řady táborů uveden seznam zemřelých či zavražděných vězňů a dostupné údaje o velitelích nebo dozorcích táborů. Kniha je doplněna řadou dosud nepublikovaných fotografií.
Při pohledu na rozsah knihy se to zdá až neuvěřitelné. Tolik míst, tolik osudů, tolik důvodů. A to i na místech, kolem nichž chodíme a nemáme nejmenší tušení, jaká minulost je v nich hluboce skryta. Jak málo jsme se ve školách dozvěděli, jak málo si připomínáme, co bylo, jak krátkou máme paměť. Nacisté, stejně jako stoupenci podobných totalitních hnutí, se snažili své odpůrce nejdříve izolovat a později zpravidla zavraždit. Jak říká autor v úvodu knihy – Je nutno si uvědomit, že nacistická lágrová terminologie byla daleko rozvětvenější a oficiálně existovala celá řada táborů. Všechny však měly jediný účel. … V knize najdete několik desítek míst, kde trpěli lidé kvůli svému politickému nebo náboženskému přesvědčení, kvůli svému původu či národnosti, nebo prostě proto, že se nějaký poskok totalitního režimu rozhodl, že trpět budou.
Jednotlivé „kapitoly“ v temných barvách uvozuje dobová mapa s vyznačením dále popisovaných míst, u nichž je telegraficky vypsáno od kdy do kdy, z jakého důvodu, pro koho. Je-li známo, pak podrobněji o velitelích táborů, o zde zemřelých, o dalších osudech zde vězněných (pochody smrti, přesuny na jiné pobočky, či osvobození místa na konci války, pokud ještě tábor v té době fungoval). Sem tam i poválečné využití, někdy na „oplátku“ pro koncentraci Němců. Spousty fotografií dobových i aktuálních, situační plánky, dokumenty, medailonky některých osob, a již zmíněné seznamy mrtvých, mnohdy identifikovaných jen a pouze číslem.
Opakuji – není to radostné čtení. Je však nadmíru poučné.
