Fyzický, taneční a multimediální výlet do světa, ve kterém ani čas nedrží své tempo.
Za zrcadlem aneb Svět na přání je pohádkové představení nejen pro ty nejmenší o rozdílném vnímání času dětí a dospělých v režii Hany Strejčkové.
Ve čtvrtek 12. listopadu 2020 v 16 hodin se v Městském divadle Varnsdorf odehrála naživo premiéra inscenace Za zrcadlem, ale přesto bez účasti diváků v hledišti z důvodu virové pandemie. On-line přenos premiéry profesionálního uskupení FysioART se uskutečnil díky spolupráci s pražským centrem H55 a tak se v jeden moment odehrála premiéra varnsdorfská i pražská.
Představení propojuje tanec, fyzické divadlo, práci s předměty a párovou akrobacii. Zamýšlí se nad relativitou času a ve všem, co se „musí“ najde něco, nad čím je možné se pousmát. Vyzdvihuje kamarádství a dětskou zvídavost. Svět za zrcadlem je totiž světem na přání, stačí se jen ponořit do své fantazie a na chvíli nemyslet na čas. (FysioART, n.d.)
Přijdu za chvíli?
A to je za jak dlouho?
Prostě za chvíli!
A za moji, nebo tvoji chvíli?
Už vím, že minuta z hodiny baletu je delší než minuta hry na schovávanou.
Už vím, že minuta u palačinek je mnohem kratší než minuta nad koprovou omáčkou.
A také už vím, že když se narodila moje maminka, už nežili dinosauři.
Scénografie si hraje s perspektivou, přechody mezi realitou a sny, využívá optických klamů a divadelních triků k jednoduché magii (okouzlení), a přitom působí zcela jednoduše. Úsporná výprava je funkční bez dekorativních příkras, a přitom se během představení proměňuje srozumitelnými akcemi a diváka vtahuje do světa fantazie, kde ani minuta nemusí trvat šedesát sekund. Čas plyne v náznacích ve všech složkách, hlavní postavy mění kostýmy s postupující dobou a pro zjednodušení orientace v čase pomáhají i objekty a zvuková linie.
Občas se stane, že se ráno všechno změní. Nechce se vstávat, nechce se nic, ale když si dovolíme přát svůj svět, máme možnost vylepšit i ten reálný. Najednou je pak svět jinak! V představení Za zrcadlem oživla hračka a stal se z ní Pan Hračička (Filip Novák), ve kterém jsem viděla archetyp vnitřního dítěte, toho opravdového, nezávislého na čase a situaci, takového, které nám dospělým v zápalu hry připadá, že nás chce možná až zlobit. Postava pana Hračičky (Mr.Toy) je v podstatě kouzelná, legrační a přesto si udrží svou podstatu hybatele děje, kouzelníka na změnu nálady a čisté dětské duše.
Z maminky (Helena Urban), která představuje povinnostmi a společenskými rolemi zahlceného rodiče, se stane Paní času (Mrs. Time) a najednou každá minuta trvá různě dlouho, jak dospělí obvykle potřebují. Vše, co se začne dít, je pro děti vlastně velmi zábavné, ale dospělí pak mají po chvíli tušení, že se dívají i na sebe do zrcadla.
Takový den vypadal jako z pohádky, a přitom se děje nám všem tady a teď, v některých detailech pořád dokola. Režisérka se opět ponořila do výstavby paralelních významových rovin a vytvořila pro děti a dospělé světy s vlastními komunikačními kódy, které se nakonec (a naštěstí) protnou. Například, děti se ztotožňují s holčičkou a její hračkou, dospělí odezírají cykličnost denního rozvrhu. Roli Paní času doplňují postavy Minutky a Vteřinky (Alena Štěpánová a Ester Valtrová), které přesně stylizovaným fyzickým výrazem podtrhují běh času.
V hlavní roli, kolem které se celý příběh točí, vystupuje Anna Benháková, která si kromě tance a herectví poradila ještě se zpěvem. Lehkost tanečnice, která vystihuje postavu malé dívky Aničky (Alenky ve světě za zrcadlem?), je další z hlavních symbolů představení. Dívenka má totiž dar dětskýma očima vidět svět podle sebe a přizpůsobovat si jej podle svých přání, tedy rozhodně hrou a vyhledáváním zábavných situací. A přitom je obyčejnou holčičkou, jakou jsem byla já, vy nebo vaše a jiné děti. V interpretaci se zračila křehkost a snadná zranitelnost dětské duše, a zároveň detailně propracovaná dětská zvídavost, hravost a umíněnost.
Jak už napovídá obsazení tanečnice do hlavní role, celé představení je nonverbální, ale to neznamená, že je představení němé! Naopak jeho jazyk je přístupný a čtivý pro každou generaci. S tím souvisí již typický divadelní rukopis Hany Strejčkové, kdy si v představení najde jakýkoli divák něco pro sebe. Ať jde o ta nejmenší dítka, starší školáky až po dospělé různého věku. Stejně tak se opět příběh snaží předat myšlenky a dotknout se srdce skrze emoce a pocity. Při premiéře se povedlo spustit emoční lavinu, přesto věřím, že tyto chvilky si každý divák zažije v odlišných momentech. Pevně doufám, že Za zrcadlem budou moci diváci vidět co nejdříve naživo z hlediště divadla. V tuto chvíli se jen můžeme těšit na on-line reprízy doma u počítačových monitorů.
Tvůrčí tým
Autor, režie: Hana Strejčková
Hudba a zvuk: Michal Seitl
Choreografická spolupráce: Anna Benháková
Dramaturgická spolupráce: Kateřina Schwarzová
Výprava, kostýmy: Hana Strejčková
Loutka: Sota Sakuma
Make-up Art: Zuzana Horčičková Maibaumová
Technická spolupráce: Petr Tůma
Kostýmní spolupráce: Filip Novák, Miroslava Kocourková
Světlo: Tomáš Strejček
Fotografie: Ivo Šafus, Štěpánka Křížová
Produkce: FysioART
Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf
Poděkování: Zuzana Zajíčková, Nová síť
Za laskavé finanční podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha
Obsazení
Anička/ Alenka – Anna Benháková
Mr. Toy/ Pan Hračička – Filip Novák
Mrs. Time/ Paní (svého) času – Helena Urban
Vteřinka – Ester Valtrová
Minutka – Alena Štěpánová
Text a foto: Štěpánka Křížová
