Dne 12. října 2020, v den, kdy v Čechách už byla kvůli pandemii onemocnění Covid – 19 kultura pozastavena, umělecké uskupení FysioART s představením Půlnoc v pohraničí / Mitternacht im Grenzgebiet rozsvítilo světlo pro kulturu v saském městě Neusalza – Spremberg, které je též městem pohraničním, jako město Rumburk.
Vloni byla totiž Půlnoc v pohraničí představením šitým na míru právě rumburskému klášteru kapucínů.
Letos toto původně české drama oslovilo publikum i navzdory době virové po celé České republice od západu na východ. Pokaždé stejný příběh, za to díky proměnlivosti prostředí od polorozpadlých kostelíčků za vsí až po chrámové lodě rozlehlých klášterů, neustále hraný v jiných „kulisách“ a tím i generující další socio-historické souvislosti a lokální příběhy pamětníků.
Premiéra Půlnoci autorky a režisérky Hany Strejčkové v Německu byla uvedena v cizojazyčném nastudování s původním týmem umělců za spolupráce s profesionálním hercem (Andreas Hüttner) z pohraničí, který už pro reprízu v Liberci nastudoval roli Sudetského Němce Antona. Jak symbolické odehrát představení v zemi, která sice nezažila takové represe duchovních jako tehdejší Československo, ale živě přetrvávají otazníky nad vystěhováním a odsuny v pohraničí. Obě dvě linie, jak akce K tak česko-německé vztahy a příslušnost nejen k národu, ale místu a domovu, zde vyzněly neuvěřitelně silně. Sychravý potemnělý večer, rozestupy mezi lidmi, emotivní hudba a akustika kostela v Neusalza-Spremberg, umocňovaly tísnivou atmosféru. Ačkoli je představení koncipováno jako site-specific pohybová performance a zcela zásadně pracuje s prostorem, posuny v čase a zvuky, nelze opomenout dvě důležité mluvené role (reálné historické postavy) – Němec Anton Fridrich a Zdeněk Zemánek (hraje Filip Novák), zmocněnec pro věci církevní. Druhá role, dosud nezmíněná, je hybatelem dění, neboť do klášterního kostela přichází zcela jednoznačně za účelem jeho vyklizení a podle svých předpisů koná. Každá z postav se během jedné hodiny před půlnocí setkává se svým protipólem, se svědomím, nebo minimálně s impulsem, který ho na chvíli donutí konfrontovat se s nenadálou situací či sám se sebou svést morální boj. Rozpory doby včetně motivace jednání hlavních postav, i přes jejich kontroverzi, byly podány citlivě – a to jak díky scénáři, tak hereckému podání. Divák se proto mohl poměrně rychle vžít zejména do pocitů šestnáctiletého sirotka Marie, archetypu německé dívky, které válečné i poválečné události v Sudetech vzaly téměř vše, kvůli tomu též přestává věřit v Boha. Ztráta víry je jedním z průvodních jevů oné doby. Marie se do kostela vrací pro vzpomínky na lepší časy, ale ukazuje se, že drama pokračuje i dlouho po ukončení válečného běsnění. Roli Marie zvládla všestranně herecky vybavená Barbora Ješutová, která spolupracuje s několika českými soubory fyzického divadla.
Pohraniční tematika, a důkazem je nejen toto německé uvedení Půlnoci v pohraničí, ale i předchozí hry Strejčkové (např. Hotel na rohu, Od Madlenky k Madle), které nastudovala v Městském divadle Varnsdorf, stále rezonují, ačkoli otevírají otázky a nejspíš i staré rány. Jak ale diskuse se saskými diváky po představení naznačila, jde o téma, které chtějí vidět, mluvit o něm, řešit jej. A kultura – umělecký zážitek, přenos informací skrze emoce, jež jsou nám lidem nejbližším a nejvěrnějším ukazatelem, může být jedním z funkčních prostředků vzájemného pochopení.
Německá premiéra naznačila, že se Půlnoc v pohraničí za hranice ještě podívá. A nejen ta.
Tvůrčí tým
Autor a režie: Hana Strejčková
Historie: Mgr. Klára Mágrová
Hudba, zvuk: Michal Müller
Výprava, kostýmy: Hana Strejčková a Filip Novák
Make-up art: Zuzana Maibaumová a VOŠ Varnsdorf
Fotografie: Tomáš Strejček, Ivo Šafus, Štěpánka Křížová
Plakát: Filip Novák
Produkce: FysioART
Za finanční podpory: Ministerstvo kultury ČR, Město Rumburk, Via Sacra
Poděkování: Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, Městské divadlo Varnsdorf
Obsazení
Zdeněk Zemánek, zmocněnec pro věci církevní: Filip Novák
Marie, sirotek: Barbora Ješutová
Anton, Sudetský Němec: Andreas Hüttner
p. Mansuet/ Karel Ston: Ivo Šafus
Vrána, zloděj: Aleš Surma
Vojtěch, student řeholník: Amez-Droz Jean-Marie
Svědomí národa: Hana Strejčková
Lichtenstein F.: Tereza Rauch, Miroslav Řebíček
PS: Za sebe bych chtěla poděkovat autorce i celému souboru, že s nimi mohu spolupracovat, protože takovou možnost, jakou jsem dostala, a takovou skvělou partu, kterou jste, jen tak někdo nepotká.
Text a foto: Štěpánka Křížová
