Jak dlouho jste hrát fotbal?
Fotbal jsem začal hrát v necelých 6 letech a skončil jsem ve 33.
Byl pro vás fotbal první volba?
Ano byl. K fotbalu mě přivedl otec, který sám hrál a následně dělal také trenéra. Vždycky jsme byli fotbalová rodina.
Vaší fotbalovou karieru jste už ukončil není to škoda?
Škoda to určitě je a také mi to hodně chybí, ale bohužel jsem několikrát prodělal větší zranění, jako třeba zpřetrhané vazy a několik výronů v kotníku, utržený stehenní sval a podobně. Hlavně ty kotníky už mi nedovolily hrát tak, jak bych sám chtěl. Další důvod byl i ten, že jsem začal trénovat děti. Někdy se zápasy chlapů a dětí kryjí a rozpůlit se nemůžu.
Ted jste trenérem, baví vás to víc jak samotné hraní?
Nemůžu říct, že by mě to bavilo víc než hraní, obojí má své kouzlo. Každopádně mě to naplňuje. Když vidíte, jak se ti kluci zlepšují a myslím si, že se hodně posunuli, tak vás to hřeje u srdce. Samozřejmě je za tím vším velké úsilí jak moje, tak samotných hráčů.
Trénujete i vlastního syna, jaké to má výhody?
No, ani nevím, jestli to má nějaké výhody. Snad jen ty, že s ním trávím spoustu času, což je dobře.
A nevýhody?
Tak nevýhody se určitě najdou. Jsou lidi, kteří vás budou neustále pomlouvat, že svého syna prosazujete atd. A ty lidi tady samozřejmě jsou. Snažím se si z toho nic nedělat, protože já sám i můj syn víme, že tomu tak není.
Budete se věnovat trénování v Rumburku i když by např. váš syn přestoupil jinam?
Pokud by to šlo časově vše skloubit tak, abych mohl být na většině jeho zápasů, tak nejspíš ano. Horší by to bylo v případě, kdybych ho každý den musel vozit do vzdálenějšího města.
Jaké máte trenérské cíle?
Nad tím jsem ještě ani nepřemýšlel. Jako hráč jsem měl vždycky ty nejvyšší cíle. Možná i proto jsem hrál žákovskou ligu v České Lípě, dorosteneckou ligu v Jablonci, v chlapech druhou ligu v Boleslavi a divizi v České Lípě. Asi i proto, že jsem vždy šel za svým cílem a snem, tak jsem hrál v mládežnické reprezentaci. Takže bych měl mít asi ty nejvyšší cíle i jako trenér. Určitě bych rád trénoval v budoucnu Áčko tady v Rumburku.
Jak se vám líbí klub FK Rumburk, dalo by se podle vás něco zlepšit a nebo jste spokojený?
Vždycky je co zlepšovat. Určitě by městu slušelo, aby áčko hrálo alespoň Krajský přebor, stejně tak i mládež. Smutné je to, že se zde pro fotbal moc nedělá. Proč v jiných městech, ale i na vesnicích můžou mít minimálně jedno hřiště s umělou trávou, nebo aspoň kvalitní tréninkové hřiště a tady ne? Všichni trenéři a vedení klubu se můžeme snažit sebe víc pro ten fotbal tady dělat všechno možné. Ale bylo by dobré, aby jsme k tomu měli také lepší podmínky.
Vedete své kluky které trénujete k tomu aby chodili fandit třeba áčku a nebo jiným věkovým kategoriím?
Ano vedu je k tomu. Vždycky se hraje líp, když vám někdo fandí. Přikázat jim to ale nemůžu. Pokud si rodiče naplánují třeba nějaký výlet, tak bohužel musí na výlet.
Byl fotbal jasná volba pro vašeho syna a nebo uvažoval i nad jiným sportem?
Myslím si, že volba byla jasná. Už v roce a půl dostal od mého táty první kopačky. V obchodě nechtěl koupit autíčko, ale fotbalový míč. Jasně, že jsem rád, že ho chytil fotbal a také ho v tom budu podporovat. Kdyby chtěl ale dělat jiný sport, tak bych mu určitě nebránil. Důležité je, aby alespoň něco dělal.
