Sport neodmyslitelně patří k životu mnohých z nás. I já jsem poznala jeho krásu a nedokážu si už bez něj představit ani jeden týden. Před nedávnem v Rumburku vznikl nový Sportovní Atletický Klub (dále jako SAK), a tak jsem si nemohla nechat ujít setkání s trenérem tohoto klubu, Milošem Duškem, který se věnuje především chůzi a částečně i běhu.
Klub vznikl koncem minulého roku a dala ho dohromady skupinka sportovců, které sport baví a mají ho rádi. V současné době do základu klubu patří něco okolo dvaceti sportovců, kteří se zaměřují na nejrůznější druhy sportů. Někdo běhá, další se věnuje chůzi, pár jich jezdí na kole, a dokonce jsou tam i plavci. Věkové rozmezí je v SAK také velice bohaté. Najdete tu zástupce dětí, dospělých a také veteránů. Primárním cílem pro ně však není se hnát za každou cenu za těmi nejlepšími výsledky, ale dělají to hlavně proto, že je sport opravdu baví a je to jejich nedílná součást života.
„Rádi bychom získali do svých řad další sportovce z řad mládeže, ale i dospělých, kteří mají podobné smýšlení jako my a chtějí se sportu věnovat. Myslím, že jsme schopni se systematicky i individuálně věnovat sportovci, který ten zájem projeví a má vůli si tréninkem projít. Někdy to není vůbec jednoduché, každý má své limity a hranice, jsme každým svým způsobem jedinečný. Vše se učíme od úplných základů v kolektivu či jednotlivě, ale vždy dle přesně daného tréninkového plánu. Vysvětlit základy stravování a regenerace, proč a jak je důležité se rozcvičit anebo naopak po tréninku protáhnout. Někdo se chce jen hýbat, a to je určitě lepší než sedět u počítače, ale někdo chce víc. Makat na sobě, a pak očekává za tréninkovou píli tu sladkou odměnu, pro kterou to mnoho z nás dělá v podobě sportovního zlepšování a výsledků.“
Až do setkání s Milošem jsem nevěděla k čemu je sportovci nějaký tým, když může na závodech být jenom sám za sebe. Ale zjistila jsem, že závodit sám za sebe je dobré možná tak pro hobby sportovce. Pokud máte našlápnuto na kariéru ve sportu a chcete se účastnit třeba Mistrovství republiky nebo krajských přeborů, potřebujete být zaregistrovaní buď na Cyklistickém svazu, na Českém atletickém svazu apod. Bez toho vás na závody, které mají nějaký status, nepustí. A k tomu je vám právě dobrý ten tým, přes který jste tam zaregistrovaní. Další výhodu, kterou může SAK poskytnout je systém. Pokud chcete dosahovat nějakých sportovních výsledků, je třeba se tréninku věnovat systematicky a není dobré si bezhlavě určovat tréninkové dávky jen tak podle nálady. V SAK vám se vším pomůžou, poradí a vy tak budete mít lepší představu o celém tréninkovém procesu. Budete tedy přesně vědět, kdy a co máte dělat.
„Byly bychom rádi, kdyby náš spolek nebyl jen o tom „makání na stadionu“, ale i společných myšlenkách, hodnotách a setkávání mimo tréninkové jednotky. Trénujeme 3x až 7x týdně dle možností, chuti a představ daného sportovce. Tréninky probíhají převážně na stadionu v Rumburku, ale zásadou je využívat též, v maximální míře, přírodu a její možnosti. Myslím si, že příroda je daleko lepší. Stadion je dobrý na úsekové běhání a na speciální přípravu, ale mnoho se dá dělat i v přírodě. Hodně atletů z Rumburku využívá například stezku na Zámečku, která vede na Valdek. A my, co jsme z Krásné Lípy nebo jiné obce ze Šluknovského výběžku máme většinou přírodu úplně u nosu za rohem.“
Žádné složité podmínky pro přijetí do SAK nehledejte. Stačí je kontaktovat pomocí emailu nebo telefonu a pak už záleží jen na dohodě. A pokud si myslíte, že nejste na dostatečné úrovni být v nějakém týmu, mýlíte se! V SAK to funguje tak, že ti lepší trénují a ti horší nebo mladší se k nim připojují. Takže někdo běží na stadionu 15 km a jiný pomaleji kratší vzdálenost nebo jen doplňkové kratší úseky. Všechno se dá přizpůsobit tak, aby to vyhovovalo vám i ostatním.
Tým je sice nový, ale jeho členové mají už něco za sebou. Mezi žákyně patří Adéla Veselková, která byla v loňském roce tabulkově nejlepší v republice v chůzi a zároveň získala dvakrát druhé místo na Mistrovství republiky. Zúčastnila se také mezistátního utkání, kde byla z Češek nejlepší a čtvrtá celkově. A z veteránů patří Nadě Duškové čtvrté místo na Mistrovství republiky žen na 20 km chůze a na veteránském Mistrovství Evropy získala dvě zlaté medaile. Určitě i ostatní členové týmu se do budoucna budou prosazovat skvělými výsledky, protože co do sportu ze sebe vložíte, vrátí vám to ať už v podobě sportovních výsledků nebo vnitřního klidu a vyrovnanosti. Do týmu patří mimo jiné také Petr Dušek, Mirek Horák nebo Jiří Holič.
„Určitě se tento rok zúčastníme z hlediska atletiky Mistrovství republiky, také pro veterány Mistrovství Evropy a chceme se zúčastňovat i triatlonových a cyklistických závodů. Plánujeme letos i pár závodů pořádat, abychom přispěli nějak i pro sportovní veřejnost. Oslovili jsme některé kolegy sportovce z menších sportovních oddílů v regionu, se kterými budeme již letos spolupořádat několik sportovních akcí. Určitě nesmím zapomenout na finanční výpomoc, kterou jsme v rámci programů dotací pro sport získali od Města Rumburk, a tak i Města Krásná Lípa. Podařilo se nám získat i nějaké finanční dary od místních firem jako společnost VELUZA s.r.o., tak podnikatele Vlastimila Turiščeva. Za to určitě velice děkujeme.“
Mezi poslední informaci, o kterou se s vámi podělím, patří, že se můžete letos těšit i na nové dresy SAK, které si sami designovali. Jsou momentálně zatím ve výrobě, ale byli na mě moc hodní a poskytli mi malou ukázku, kterou vám vložím sem pod článek. A tímto se s vámi už loučím. Moc děkuji Milošovi Duškovi za rozhovor a přeju vašemu týmu do budoucna plno úspěchů!
