V roce 2019 vydalo opavské nakladatelství Perplex nenápadně křiklavou knížečku Linie S1.
Tahle básnická sbírka ve velerudém obalu (má totiž oficiální barvu německého dopravce Deutsche Bahn) je kupodivu regionální hned dvojnásob. Pokud nevíte, tak autor Radek Fridrich je Děčíňák. Podle anotace na přebalu „ve své tvorbě akcentuje krajinu bývalých Sudet“, čehož v širším významu je dokladem i jeho zatím poslední dílo. Název Linie S1 je totiž „jménem železniční linky vedoucí z pohraniční Schöny do Míšně“. A jednotlivé příspěvky (nechce se mi úplně říkat básně) jsou jednotlivými stanicemi na této trase (včetně „prologu“ na české straně – Podmokly, Hřensko).
Když jsem v loňském roce po vydání vzal existenci sbírky na vědomí, tajně jsem doufal, že se dočkám zhodnocení z jiných fundovanějších zdrojů. Nejsem odborník na nic, natož na poezii. Bohužel (jako obvykle nic), najdou se tací, co psaní nesnáší ještě víc než já, byť k tomu mají osobní předpoklady. Takže mám tuhle knížečku alespoň půjčenou.
Pevná vazba s papírovým přebalem, textilní záložka, místo čísel stránek čas průjezdu příslušnou stanicí… Dvojjazyčně (neumím odhadnout, nakolik texty osloví německé čtenářstvo), většina básně, sem tam volný text v próze. V anotaci se objevuje slovo črty, a to asi vystihuje dojem ze čtení nejlépe – kratinké okamžiky, vjemy, dojmy, pocity, obrazy. Jasně, není to nic, z čeho by si člověk zapamatoval vybraný slogan na první dobrou, co by se někdy mělo stát předmětem biflování školáků v rámci povinné četby. Ale čte se to dobře, obzvláště s pocitem, že ty stanice znáte, byť ne tak dobře jako autor.
Při čtení mi samy od sebe naskakovaly obrázky a říkal jsem si, proč součástí útlého svazečku nejsou fotky. Jenže za chvíli mi došlo, že to by byla věčná škoda, možná i chyba – takhle může každý vidět, co chce. Vždyť fantazii se meze nekladou. Takže závěrečný povzdech „Palimpsest výpovědi, nebo osobní banalita?“ může mít různou odpověď, ale pro mne tahle sbírka rozhodně banální není. A ani pro mne neplatí „Linie S1 je žena, která mě konečně zradila“.
Kdo prahne po zasvěcenějším hodnocení, pak třeba tady ->