Nakladatelství Českého lesa v Domažlicích vydalo v roce 2009 knihu Jiřího Jánského Hroznatovci a páni z Gutštejna.
Po této první větě si možná mnozí začnou klepat na čelo. Deset let starý titul? Západočeské nakladatelství? Jakýsi šlechtický rod, o němž nejspíš nikdo nikdy neslyšel? Jo. A přitom je všechno jinak…
Mám tohle nakladatelství velmi rád. Vydává (nejen) krajové tituly, a činí tak pečlivě a poctivě, sic jde o literaturu, na kterou se těžko stojí fronty a kterou ve výkladech knihkupectví uvidíte těžko. Přitom jde o záležitosti, které vlastně nestárnou (a část produkce nakladatelství je k mé lítosti beznadějně vyprodaná). Autor této monografie má „na svědomí“ stejně zpracované další šlechtické rody, v nakladatelství Českého lesa vyšly tituly Páni ze Švamberka a Dobrohostové z Ronšperka a na Poběžovicích. A zbývá už jen dodat, že Hroznatovci a Gutštejni patří bohužel do kategorie pozapomenutých nezapomenutelných. Když se člověk začte, nestačí žasnout, o jak mocný a vlivný rod se jednalo a jak jeho členové hýbali dějinami. Jak zazní hned v úvodu knihy – 6 založených a 1 obnovený klášter, necelá desítka postavených hradů, několik kostelů, tvrzí a zámků, kolonizace pomezí Českého království a zakládání měst, správa mnoha míst na německém území, válečná i dvorská kariéra, soupeření i spříznění s předními českými i zahraničními (Bavorsko, Irsko, Španělsko) šlechtickými rody.
Svět tehdy míval jiné dimenze a čas v něm plynul jinak. A tak tento původně západočeský rod vlastnil majetky nejen v Bavorsku, ale třeba jim patřil i Tachov, Žatec, Mělník, Točník, Příbram, Kolín, Poděbrady, Konopiště. Jeho členové řádili leckde, neváhali plenit třeba i v Lužici a je dokladován případ, kdy pobrali rukojmí v Bischofswerdě a vymáhali za ně výkupné z rodového hradu Gutštejn (vzdušnou čarou cca 170 km!).
Jistě, čtení to není lehké. Desítky jmen, desítky letopočtů, v nichž se člověk snadno ztratí. Není jednoduché sledovat všechny vztahy, příbuznosti a souvislosti rodu, který sahá od blahoslaveného Hroznaty, zakladatele klášterů v Teplé a Chotěšově (narozen 1160/1170 – zemřel 14. července 1217) až po Jana Josefa z Vrtby, který u rodového Vrtbovského paláce v Praze nechal s pomocí Františka Maxmiliána Kaňky, Matyáše Bernarda Brauna a Václava Vavřince Reinara zřídit v letech 1715-1720 nejkrásnější zahradu ve střední Evropě – proslulou Vrtbovskou zahradu na Malé straně. Mezi tím je na takřka 600 stranách spousta osudů, spousta historických událostí, spousta dokumentů i spousta nejasností. Ale čtení je to velmi poučné a před prací autora je nutno hluboce smeknout.
