Vpravdě historické setkání členů Severočeského klubu spisovatelů se uskutečnilo 30. listopadu v Ústí nad Labem.
V přednáškovém sále Státní vědecké knihovny ve vile Herrmanna Wolfruma si spisovatelé volili nové předsednictvo. Hlavním důvodem byla skutečnost, že čtyři z pěti členů vedení této organizace oznámili svou rezignaci. Po bezmála třech desítkách let předávají pomyslné kormidlo mladším kolegům předseda Ladislav Muška, Arnošt Herman a tajemnice klubu Růžena Pečivová. Důvody jsou u všech jmenovaných shodný: vysoký věk a křehké zdraví. Spolu s nimi rezignoval na své členství v předsednictvu také Milan Hrabal.
Nové vedení bylo členskou schůzí zvoleno v tomto složení: předseda Jiří Kimla, místopředsedkyně Věra Bartošková, člen Ivo Chmelař. Zbývá ještě najít osobu, která by převzala objemnou agendu tajemnice Růženy Pečivové, tedy účetnictví, personální agendu a práci sekretariátu.
Členská schůze rovněž rozhodla o úpravě stanov klubu a jeho zakladatele a dlouholetého předsedu SKS Ladislava Mušku jmenovala doživotním čestným předsedou. Růžena Pečivová byla za svou dlouholetou práci o klub poctěna udělením čestného členství. Vstoupila tak do dobré společnosti s dalšími čestnými členy, jimiž jsou: bývalý ředitel SVK Ing. Aleš Brožek, knihovnice Iva Opravilová a sociolog PhDr. Jiří Ort.
Nový předseda Jiří Kimla členy klubu po svém zvolení ubezpečil, že bude pokračovat v práci, kterou úspěšně vykonával jeho předchůdce a naznačil některé nové prvky, které chce do činnosti klubu zavést. Například že k již fungujícímu profilu SKS na facebooku připravuje návazné zprovoznění chystaných klubových webových stránek klubu, jež by se mohly stát zajímavou platformou pro spisovatele, básníky i publicisty. Zdá se, že volba nového předsedy byla šťastná.
V lednu nové vedení klubu plánuje první pracovní setkání, na kterém chce především dořešit otázky administrativního rázu.
*
Myšlenka založit na severu Čech spisovatelskou organizaci vznikla někdy v polovině prosince roku 1989. Stalo se tak na schůzce skupiny spisovatelů v budově Krajského národního výboru v Ústí nad Labem. Mezi iniciátory byli například Ladislav Muška, Arnošt Herman, Anna Sedlmayerová, Josef Král, Luboš Příhoda. Přítomna tehdy byla také Růžena Pečivová. Severočeský klub spisovatelů byl oficiáně ustaven na schůzi 30. března 1990 jako kolektivní člen vznikající celorepublikové Obce spisovatelů. První vedení SKS bylo zvoleno ve složení: Ladislav Muška, Arnošt Hermann, Vladimír Provazník a Jana Soukupová. Obec spisovatelů potvrdila SKS jako svého kolektivního člena na své první řádné valné hromadě 7. dubna 1990. Nějaký čas pracovalo předsednictvo SKS ve tříčlenné sestavě. S L. Muškou a A. Hermanem, liberecký region zastupoval básník Ludvík Středa. Tajemnicí se stala Růžena Pečivová.
24. února roku 1995 byl klub zaregistrován jako právní subjekt. Předsednictvo se v následujících letech ustálilo jako čtyřčlenné – k ústecké dvojici Muška a Herman byli zvoleni duchcovská Věra Bartošková a varnsdorfský Milan Hrabal. V tomto složení pracovalo vedení SKS více než dvě dekády až do listopadu 2019.
Po vzniku samosprávných krajů se v roce 2000 Severočeský kraj rozdělil na kraje Ústecký a Liberecký. Od klubu se tehdy oddělili spisovatelé z liberecké oblasti a založili Kruh autorů Liberecka, který byl zaregistrován Ministerstvem vnitra 19. ledna 2000.
Za celou dosavadní dobu působení vydal SKS ve spolupráci se Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem šest společných almanachů (Je nás 15 /2004/, Odlesky z řeky poezie /2007/, Kde se země provinila /2009/, Umlklé struny zvuk…? /2010/, Jen krůček od tajemství /2013/ a Slunce v hodinách /2018/), podpořil vydání řady knih jednotlivých autorů, podílel se na pořádání desítek literárních setkání nejen v Ústí nad Labem, ale také v Duchcově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Varnsdorfu nebo Žatci. V současné době má SKS dvaaatřicet členů, devět z nich je současně členem Obce spisovatelů. V řadách klubu je také člen Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Zajímavostí bezesporu je, že v roce 2017 do klubu byli přijati také dva nevidomí spisovatelé. Podstatné je, že o klub projevují zájem noví, mladší autoři a svými aktivitami obohacují činnost klubu.
Za zmínku stojí také aktivity vzniklé z podnětu členů klubu jako je Sdružení pěstitelů haiku, nebo třeba velkopáteční poetické putování křížovou cestou v Jiřetíně pod Jedlovou.
Pro spisovatele je ovšem nejdůležitější napsat a publikovat své literární dílo. Členové SKS v uplynulých třech dekádách vydali samostatně nebo se podíleli na více než stovce prozaických knih, básnických sbírek nebo jiných publikací, v několika případech i v zahraničí. Zřejmě největším hitem mezi nimi je čtvrté vydání knížečky Ladislava Mušky Vážení truchlící a ostatní hosté. Jiří Kimla se v poslední době začíná prosazovat nejen jako prozaik, ale také jako scénárista filmů Juraje Šajmoviče. Účast severočeských spisovatelů v tuzemských i zahraničních sbornících a antologiích, publikování v novinách, časopisech tištěných i internetových čítá stovky položek. Členové klubu také získali několik literárních cen, např. Alena Melicharová (první cena za básnickou sbírku na Polabském knižním veletrhu v Lysé nad Labem), Ladislav Muška (Cena Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku), Milan Hrabal (ukrajinská Gogolova cena za překlady poezie).
Předsednictvo pracuje bez nároku na odměnu, klub rovněž nemá kancelář. Veškerá administrativní činnost byla vykonávána v bytě paní Růženy Pečivové resp. Ladislava Mušky. Pouze ústecké pořady a schůze klubu se konají v prostorách Severočeské vědecké knihovny, jejíž vedení si před lety vzalo činnost klubu částečně pod svá křídla.
Podle podkladů od Milana Hrabala zpracoval Fr. Liecht
Foto: Jiří Kimla, Milan Hrabal
