Tak a je to za námi – 27. ročník rockového festivalu se přestěhoval letos na sobotu 29. června 2013 z Dolní Poustevny do varnsdorfského pivovaru Kocour a následoval tak svého zimního sourozence. Nehodlám polemizovat, jestli bylo stěhování v pořádku a kam Čtverec patří – byl tady u nás a basta, příští rok se uvidí. Ani si netroufám odhadovat a porovnávat návštěvnost, byl jsem „jenom“ fotit (a poslouchat).
Léto si sice představuji jinak, nicméně počasí dovolilo a tak se aréna nacházela venku. Tradičně v původně plánovaném čase zahájení aby člověk návštěvníky lupou pohledal, tudíž jsem neměl příležitost vyfotit frontu u vstupu, protože žádná nebyla. Nejprve jsem zaujal místo vpravo za vstupem pod střechou, jenže z loučky za zády tak příšerně foukalo, že jsem příliš dlouho nevydržel, nechtěje na sebe oblékat vrstvy, určené až na večerní hodiny, a raději se přesunul kousek pod pódium na lavici k „výčepu“.
Jako první začali hrát s takřka půlhodinovým zpožděním Jeph76. Na pohled působili spíš jako slušňáci ze soukromé školy a utrpěli tím, že hráli první – pusto prázdno nikde nikdo. Po nich nastoupil jediný zahraniční host, němečtí Don Promillo, a zněli poněkud tvrději, než v linknutém klipu. Třetí hrála liberecká Těla, která jsme tu před pár dny mohli slyšet a vidět na GymplFestu. V okamžiku, kdy se na vystoupení chystali Toxic People, začínala hustota přítomných být přece jen už trochu znatelná a jasně se projevilo, že tu mají svoje fanoušky. Tedy, nejen fanoušky, oni mají i svého fotografa…
Vzápětí se podařilo srazit zpoždění, protože pokud nemám příšerné okno, místo původně plánovaných Tchořů se na pódiu objevil Krucipüsk. To už začínal být problém projít po ploše před pódiem ze strany na stranu, máničky houfně hrozili a třepali hlavama, pod nohama křupaly kelímky a čvachtalo houfně rozlévané pivo. Kolem dokola zněla němčina (nevím, jestli se přes hranice jezdilo i do Dolní Poustevny) a jak poznamenal vedle mne sedící LL „oni mají zítra vlastní bierzug v Eibau a jedou chlastat sem…“
Obloha se chvílemi zatahovala, chvílemi odtahovala, semo tamo kolem prosvištěla nějaká kapka, ale počasí moudře vydrželo až do dalšího setu, kdy na pódium nastoupil Visací zámek. Ale na podiu jsme pěkně drzí / Nikdy nás neomrzí pitomcům se smát / Takhle si to užíváme když je nám padesát / Kurva drát padesát…
Po nich jsem pole přenechal Jakubovi, prosmýkl se kolem klobásek a vyrazil k domovu, osmihodinovou šichtu jsem měl za sebou. Nejprve tedy nějaké fotky z mých přístrojů:
foto: Ivo Šafus
a dále od Jakuba:
foto: Jakub Trmal
