Knihovna Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě se letošním Týdnem knihoven připojí k oslavám 30. výročí sametové revoluce, které pořádá město Česká Lípa.
Výstava LIBRI PROHIBITI v badatelně muzea ukáže zakázané knihy, které byly v době normalizace na indexu a musely se ze všech veřejných knihoven vyřadit. Vzpomeneme zde na životní osudy autorů knih, kteří byli z různých důvodů nepohodlní tehdejšímu režimu. Součástí výstavy bude i samizdatová literatura šířená cyklostylem a strojopisem.
Libri prohibiti – zakázané knihy v době normalizace v knihovně VMG v České Lípě / Životní osudy nepohodlných (30.9. – 17. 11. 2019)
Po celá staletí existovaly knihy, které vládnoucí vrstvě nevyhovovaly hlavně z toho důvodu, že mohly ohrozit nebo oslabit jejich moc. Za čtení zakázaných knih hrozily přísné texty. Trestala církev, hitlerovské Německo či státy s doktrínou komunismu.
Křesťanská církev již od svého zrodu bojovala proti názorům a knihám, které se neslučovaly s její vírou. V Evropě byl vydán Index librorum prohibitorum (Seznam zakázaných knih), který se stal v letech 1559–1966 oficiálním seznamem publikací, které katolická církev věřícím zakazovala číst. Spisy prý mohly poškodit a podkopat sílu víry nebo mravy věřících a na seznam se dostaly jak knihy amorální, tak knihy odporující katolické věrouce a mravouce. Na začátku 15. století odsoudil Kostnický koncil spisy Jana Viklefa i Jana Husa a nařídil biskupům, aby je pálili.
Po vynálezu knihtisku se knihy začaly velmi rychle šířit, a to i spisy z hlediska církve závadné. Z toho důvodu zakazovaly buly papežů na začátku 16. století tisknout knihy bez předchozího svolení církevních představených. Tresty za porušení příkazu byly vysoké, za nepovolený tisk byl tiskaři zkonfiskován celý náklad, musel zaplatit pokutu a byl zbaven knihařské živnosti na jeden rok. Až po čtyřech staletích byl Index zrušen. Knihy zapovězené nesměli katolíci číst, přechovávat, překládat, vydávat ani jinak rozšiřovat.
Některé nedovolené knihy („libri prohibiti“) byly uchovávány v knihovnách církevních institucí, hlavně klášterů, ve zvláštním uzavřeném oddělení, někdy zvaném „karcer“. Předpisy o tom, kdo smí zavržené knihy číst, se vyvíjely. Nejprve dával svolení jen papež, hlavně pro teology, kteří vyvraceli kacířské bludy, později mohli svolení dát i další církevní představení, např. ke studijním účelům.
Z indexů, které byly vydány pro české země, to byla kniha jezuity Antonína Koniáše „Clavis haeresim claudens et aperiens. Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající. Aneb Registřík některých bludných, pohoršlivých, podezřelých, nebo zapověděných kněh, s předcházejicími oučinlivými prostředky, s kterými pohoršlivé a škodlivé knihy vyskoumati a vykořeníti se mohou.“ Kniha byla vydána ve dvou vydáních, v roce 1729 a v roce 1749. V době rekatalogizace bylo zničeno mnoho takzvaně závadných knih.
Nejenom církev se stala v průběhu dějin cenzorem nevhodných knih. V noci 10. května 1933 pohltil oheň knihy světových klasiků, Einsteina, Freuda, Manna, Remarqua, Feuchtwangera a mnoha dalších autorů. Autorů, kteří se provinili tím, že šířili protiněmecké názory či byli židovského původu.
V období normalizace byly v mnoha knihovnách vyčleněny knihy, jejichž autoři vyjadřovali po vstupu vojsk na naše území v roce 1968 odlišný názor na politické dění v Československu. Z knihovního fondu tehdejšího Okresního vlastivědného muzea v České Lípě byly vybrány knihy autorů, kteří se odklonili od komunistické ideologie. Soubor ”zakázaných knih” byl na základě příkazu vložen do beden a zapečetěn. Po 20 letech mohly být bedny otevřeny a knihy byly uloženy opět na svá místa v regálech knihoven. Právo občanů na přístup k informacím bez jakýchkoli překážek, bylo v době poměrně nedávné, zapovězené.
Spisovatelům a historikům, kteří nebyli oddáni politice KSČ a po roce 1968 nepodporovali tzv. normalizační proces, bylo znemožněno dále pracovat v jejich oboru, publikovat a veřejně vystupovat.
Bc. Jana Fridrichová
náměstkyně ředitele, vedoucí Oddělení knihovního fondu a pobočky Památník K. H. Máchy
Výstava je součástí:
- akcí Města Česká Lípa k výročí „17. LISTOPAD – 30 LET OD SAMETOVÉ REVOLUCE“
- kampaně AMG – „Muzea a rok 1989 aneb 30 let od sametové revoluceʺ
- Týdne knihoven ve dnech 30. 9. – 6. 10. 2019
Zakončením Týdne knihoven bude 5. 10. 2019 již tradiční Burza knih v Galerii. Pestrou nabídku knih, gramodesek a dalších tiskovin doplní trikolórová dílnička pro děti.
Bc. Jaroslava Vondrová
Oddělení knihovního fondu
S pozdravem a přáním pěkného dne
Jana Jermanová Jakubská
Oddělení výstav a propagace
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Nám. Osvobození 297, 470 34 Česká Lípa
Tel.: 487 824 145
